Sociální média dnes používá většina mladých, ale nečekaně velká část z nich to pokládá za problém a myslí si, že kdyby internet vůbec neexistoval, byl by pro ně svět lepším místem pro život.
„Kéž by internet ani neexistoval,“ myslí si skoro polovina mladých Britů. Ukázal to průzkum veřejného mínění, který provedl tamní institut British Standards Institution.
Výsledky studie, které vyšly v květnu, odhalily, že téměř sedmdesát procent mladých lidí ve věku mezi 16 a 21 lety se cítí po návštěvě sociálních sítí hůř než předtím. A přesto tam chodí dál a tráví tam i nadále několik hodin denně.
Zhruba polovina z 1293 oslovených prohlásila, že by podpořila omezení návštěvnosti internetu, kterému autoři studie přezdívají „digitální zákaz vycházení“ a který by omezil přístup k některým aplikacím a stránkám po 22. hodině. Celých 46 procent dokonce uvedlo, že by raději byli mladí ve světě, kde by nebyl internet vůbec.
Právě tato generace je přitom tou, která žije v digitálním světě nejintenzivněji. V Británii v tomto průzkumu uvedla čtvrtina respondentů, že na sociálních sítích tráví čtyři a více hodin denně. V Česku jsou údaje podobné: podle loňského výzkumu užívá sociální sítě rizikově až třicet procent dětí a téměř polovina dospívajících.
Podle studie Masarykovy univerzity z roku 2023 vyplývá, že mladí Češi tráví používáním svého chytrého telefonu v průměru 4 hodiny a 11 minut denně a obrazovku telefonu dospívající zapínají v průměru 78krát denně. Nejvíce času adolescenti tráví na sociálních sítích – v průměru 74 minut denně.
Nejpoužívanějšími sociálními sítěmi byly Instagram (průměrně 39 minut denně), TikTok (průměrně 23 minut denně), dále pak Snapchat, Facebook a Twitter. Téměř hodinu denně (59 minut) trávili se zábavními aplikacemi, jako jsou například YouTube využívaný pro přehrávání videoobsahů (průměrně 42 minut denně), Netflix pro sledování filmů a seriálů (tři minuty denně) či Spotify pro poslech hudby (dvě minuty denně). Z komunikačních aplikací používali adolescenti nejvíce Facebook Messenger (průměrně dvanáct minut denně), WhatsApp (čtyři minuty denně) a Discord.
Tajnosti, předstírání a lhaní
Nový britský výzkum navíc odhalil, že pobyt na sociálních sítích je velmi často spojený se zatajováním pravdy, lhaním a dalšími podobnými, potenciálně rizikovými aktivitami. Přes čtyřicet procent mladých tají před svými rodiči, co přesně na sítích dělají.
Dvaačtyřicet procent respondentů uvedlo, že když komunikovali na sociálních sítích, lhali tam o svém věku, čtyřicet procent přiznalo, že využívají svůj účet jako návnadu a 27 procent konstatovalo, že se vydávají za někoho úplně jiného.
Tři čtvrtiny dotázaných uvedly, že v důsledku pandemie trávili více času on-line, zatímco 68 procent je přesvědčených, že čas strávený on-line poškozoval jejich duševní zdraví.
Velká Británie s těmito daty už pracuje. Ministr pro technologie Peter Kyle již naznačil, že vláda zvažuje možnost zavést povinnou hranici pro některé aplikace, jako jsou TikTok a Instagram. Kritici podle deníku The Guardian namítají, že pouhá omezení nikdy nefungují, takže by bylo zapotřebí mnohem více propojených opatření.
