Technologie z CERNu užívaná pro výzkum záření určila pravost Raffaelova obrazu

Částicový detektor vyvinutý v organizaci CERN, používaný i ve vesmírném výzkumu a vyráběný českou firmou, pomohl určit pravost díla připisovaného slavnému renesančnímu malíři Raffaelovi. Technologie využívaná třeba pro měření radiace na Mezinárodní vesmírné stanici dokáže počítat jednotlivé fotony záření a rozlišit jejich vlnovou délku. Výstupem z rentgenu jsou barevné snímky, které podle zástupců firmy InsightArt pomohly určit autenticitu Raffaelova obrazu.

Raffaelův obraz Madona s dítětem má za sebou dlouhou historii. „V odborné literatuře není neznámý, byly ale pochybnosti, zda jde o dílo samotného Raffaela, dílenskou kopii či pozdější napodobeninu,“ uvedl na čtvrteční tiskové konferenci historik umění Jiří Fajt.

S obrazem se seznámil při přípravě výstavy o Raffaelovi a jeho mecenáších, která měla být otevřena na podzim v Bruselu. Kvůli pandemii je odsunuta o rok. Zda bude dílo někdy vystaveno v České republice, není podle aktérů tiskové konference jasné.

Příběh jednoho obrazu

Objednavatelem obrazu byl papež Lev X. a Raffael dílo namaloval v roce 1517 pro umístění na oltář ve Svaté chýši v Loretu. O rok později Raffael využil tento motiv také pro malbu obrazu Velká Svatá rodina, který se stal součástí papežského daru francouzské královské rodině a dnes je součástí expozice muzea v Louvru.

Madona s dítětem z roku 1517 zůstala ve Vatikánu. Po obsazení Říma bonapartisty roku 1798 bylo dílo odvezeno do Paříže, později se dostalo do Anglie. Během staletí byl obraz mnohokrát napodobován.

V roce 1936 byl vystavován v Praze, v odborném světě se mu proto říká také Pražská madona. Koupil ho Otomar Švehla, příbuzný československého premiéra. V majetku rodiny zůstal až do roku 1992, kdy byl ze Slovenska prodán, přiblížil Fajt dějiny díla. Na Slovensku obraz koupil český podnikatel, který ho odvezl do ciziny.

Tam zůstává i dnes, majitelé jej poskytují na průzkumy a jsou podle Fajta vstřícní i k případnému vystavení. Obraz měl být už letos převezen do Louvru ke komparaci s tamním dílem, zamezila tomu však pandemie.

Moderní technologie ukázaly autorovu genialitu

Od devadesátých let odborníci z několika zemí obraz zkoumali, v roce 2002 začal český restaurátor Raymund Ondráček dílo restaurovat. Práce, v nichž pokračovali pod dohledem mezinárodní skupiny odborníků mimo jiné další dva čeští restaurátoři, skončily loni. K průzkumu se v té době připojila firma InsightArt s robotickým skenerem RToo. 

Průzkumy potvrdily dřívější uměleckohistorické bádání. „Dílo jsme skenovali metodou spektrální rentgenové radiografie a výsledné skeny odhalily detailní strukturu vnitřní výstavby Raffaelova obrazu,“ uvedl restaurátor Jiří Lauterkranc.

Ze snímků bylo možné podle něj vyčíst, že koncepci malby Rafael osobně promýšlel do nejmenších detailů a s jasnou vizí o jeho finální podobě, tahy skic odpovídají jeho práci. „Jednotlivé aspekty vycházející z provedených analýz potvrzují, že toto dílo maloval sám Raffael bez přispění svých dílenských pomocníků a žáků,“ uvedl.

Skener RToo je podle zástupců firem jedním z prvních rentgenů na světě specializovaných na průzkum umění. Na jeho výrobě se podílí i firma Radalytica, která vyvíjí robotickou platformu, detektor skeneru je produktem firmy Advacam. InsightArt se díky využívání vesmírné technologie přihlásil do inkubátoru Evropské kosmické agentury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...