Největší ledový příkrov na světě by mohl podle britské studie v průběhu staletí způsobit několikametrové zvýšení hladiny moří, pokud se globální teplota zvýší o více než dva stupně Celsia. Studie nicméně poznamenala, že nejhorší předpokládané scénáře jsou velmi nepravděpodobné. Analýza byla zveřejněna ve vědeckém časopise Nature.
Výzkumníci z Durhamské univerzity dospěli k závěru, že pokud globální emise skleníkových plynů zůstanou vysoké, tání východoantarktického ledového příkrovu by mohlo do roku 2100 způsobit téměř půlmetrové zvýšení hladiny moří.
Pokud však emise zůstanou vysoké i po tomto datu, mohl by příkrov, někdy zvaný i kontinentální ledovec, do roku 2300 přispět ke zvýšení hladiny světových moří o jeden až tři metry a do roku 2500 o dva až pět metrů, tvrdí autoři.
Pokud by se však emise dramaticky snížily, ledovec by podle studie mohl zvýšit hladiny moří do roku 2100 jen asi o dva centimetry.
Rozhodnutí je na lidech
„Závěrem naší analýzy je, že osud východoantarktického ledového příkrovu zůstává do značné míry v našich rukou,“ uvedl hlavní autor studie Chris Stokes z katedry geografie Durhamské univerzity.
„Omezení růstu globální teploty pod hranici dvou stupňů stanovenou pařížskou smlouvou by mělo znamenat, že se vyhneme nejhorším scénářům, nebo snad i tání východoantarktického ledového příkrovu zastavíme, a tím omezíme jeho vliv na globální zvyšování hladiny moří,“ dodal Stokes.
Světoví lídři se na konferenci OSN o změně klimatu v Paříži v roce 2015 dohodli, že omezí globální oteplování výrazně pod dva stupně a budou usilovat o omezení nárůstu na 1,5 stupně.
Vědci našli důkazy, které naznačují, že před třemi miliony let, kdy byly teploty přibližně o dva až čtyři stupně vyšší než v současnosti, se část tohoto ledovce zhroutila a přispěla k několikametrovému zvýšení hladiny moře.
„Dokonce ještě před 400 tisíci lety, což z hlediska geologických časových měřítek není tak dávno, existují důkazy, že část příkrovu ustoupila o 700 kilometrů do vnitrozemí v reakci na globální oteplení o pouhý jeden až dva stupně,“ dodali autoři studie. „Příkrov není tak stabilní a chráněný, jak jsme si dříve mysleli,“ varovala spoluautorka studie z Australské národní univerzity v Canbeře Nerilie Abramová.
