Tání ledu v Arktidě umožní ekologičtější lodní dopravu a sníží vliv Ruska

Tání ledového příkrovu v Arktidě způsobené globálními změnami klimatu umožní ekologičtější lodní dopravu a sníží díky novým námořním trasám vliv Ruska. Podle studie vědců z americké Brownovy univerzity a univerzity v Maine budou nákladní lodě moci díky odlednění využívat kratší, a tedy přímější trasy, což sníží emise.

Odborníci zdůraznili, že tání ledu je rozhodně špatnou zprávou pro klima i ekosystémy, nové možnosti v dopravě ale mohou rychle změnit současný stav, kdy severní mořskou cestu z větší části kontroluje Rusko.

Studie zveřejněná v odborném magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) pracuje s předpokladem, že Arktida bude kolem roku 2035 v letních měsících téměř leduprostá. Přesně to totiž předpokládají vědecké modely Mezivládního klimatické panelu.

Další odledňování pak do roku 2065 výrazně zvýší možnosti lodní navigace v arktických mezinárodních vodách, takže plavidla už nebudou muset využívat ruskou severní mořskou cestu.

Rozložení plavebních tras v Arktidě v období 2015–2065. Zobrazena je východní a západní severní mořská trasa (oranžově), severozápadní průjezd (červeně) a transpolární trasa (žlutě)
Zdroj: PNAS

Dobrá zpráva mezi špatnými

„Neexistuje scénář, v němž by tání ledu v Arktidě představovalo dobrou zprávu. Ale politováníhodnou skutečností je, že led už nyní ustupuje, otevírají se nové cesty a my musíme kriticky zvážit, jaké to má právní, ekologické a geopolitické souvislosti,“ uvedla šéfka výzkumného týmu Amanda Lynchová.

Arktické lodní cesty jsou o třicet až padesát procent kratší než plavby, při nichž se využívá Suezský a Panamský průplav, a lodě tak zkrátí cestu o 14 až dvacet dní. Znamená to podstatnou úsporu nákladů, paliva i snížení emisí až o čtvrtinu.

Rusko z tání profitovalo

Na Rusko připadá více než 24 tisíc kilometrů pobřeží Severního ledového oceánu. V důsledku antropogenní změny klimatu se mořský led nejrychleji stahuje právě od jeho pobřeží. To podle autorů studie umožnilo rozšíření ruského vlivu v Arktidě.

Družice od roku 2000 zaznamenaly novou infrastrukturu o rozloze stovek kilometrů čtverečních, která je spojená s těžbou ropy a zemního plynu, důlní činností, rybolovem i vojenskými aktivitami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...