Tableta inspirovaná želvím krunýřem by mohla nahradit injekce. Vědci ji testují u cukrovky

Vědci vyvinuli tabletku, která by mohla umožnit diabetikům, aby dostávali inzulin, aniž by si ho museli píchat injekčními stříkačkami. Podoba i funkce kapsle je inspirovaná tvarem želvích krunýřů. Informoval o tom britský deník The Guardian.

Tabletka je velká asi 5 milimetrů a je připravená pomocí nejmodernějších metod biomedicíny. Označili ji jako SOMA, neboli  Self-Orienting Millimeter-scale Applicator, což znamená samostatně se orientující aplikátor o velikosti několika milimetrů.

Obsahuje miniaturní jehličku vytvořenou ze stlačeného inzulinu. Ten se uvolní do žaludeční stěny poté, co pacient kapsli spolkne. Lékaři už tento způsob podávání inzulinu otestovali, zatím však jen na laboratorních prasatech. Podařilo se jim tímto způsobem dopravit na místo obdobné množství účinné látky jako klasickým způsobem.

„Naší motivací bylo, aby pacienti mohli snadněji přijímat léky, zejména léčiva přijímaná zatím injekčně. Inzulin je klasickým příkladem, ale existují i další možnosti,“ uvedl v rozhovoru s deníkem The Guardian profesor Giovanni Traverso, který tuto biotechnologii vyvinul.

Injekce jsou bolestivé, poškozují tkáně a představují tak podle amerických vědců z Harvardovy univerzity, kde tabletky vznikly, překážku v léčení.

Inspirace přírodou

Tvar kapsle je inspirován krunýřem želvy pardálí, která se vyskytuje v jižní a východní Africe. Může měřit i víc než půl metru a je typická výrazným krunýřem, který jí umožňuje, aby se vrátila zpět na nohy, když se nešťastnou náhodou převrátí na záda.

A právě tvaru tohoto krunýře vědci využili, aby jehla byla za všech okolností namířena směrem k žaludeční stěně. Inzulinová jehla je připevněná stlačenou pružinkou, kterou blokuje pojistka z cukru. Po spolknutí se cukr v těle rozpustí, takže pružina vystřelí jehlu dostatečnou silou do žaludeční stěny. Kovová pružinka i zbytek tabletky se potom vyloučí z těla přirozenou cestou, což u prasat nevyvolalo žádné komplikace.

Celý proces je zcela nebolestivý, samotná žaludeční stěna totiž nemá žádné receptory bolesti, takže pacient nic necítí. Inzulinu potom trvá přibližně hodinu, než se uvolní do krevního oběhu.

Nahrávám video
Události: S cukrovkou se v Česku léčí 930 000 lidí. Jedním z rizik je neuropatie
Zdroj: ČT24

U prasat se podařilo tímto způsobem dostat do jejich těla asi pět miligramů inzulinu, což je množství, které vyžadují pacienti s cukrovkou druhého typu. Autoři nyní provádějí další testy, jak na prasatech, tak i na psech.

„Zůstává otázkou, zda nově vyvinutý způsob podávání léčiv bude vhodný zrovna pro léčbu diabetu. Injekční podávání inzulinu klasickým způsobem je totiž již nyní poměrně jednoduché, přesné a téměř nebolestivé. Naproti tomu podávání inzulínu v částicích SOMA by jistě nebylo vhodné pro více denních dávek a jen stěží by mohla být zajištěna přesná dávka, kterou léčba diabetu vyžaduje,“ komentoval výsledek studie, která vyšla v odborném časopise Science, František Saudek, který je přednostou Kliniky diabetologie IKEM.

Nový způsob by ale podle Saudka mohl být vhodný pro podávání řady jiných látek, které se rovněž za normálních okolností v zažívacím ústrojí nevstřebávají. To ale ukážou teprve klinické studie u lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...