Symbol Benátek pochází z Číny a původně mohl mít plandavé uši, zjistili vědci

Nad benátským náměstím Svatého Marka bdí už stovky let mlčenlivý mytologický strážce. Majestátní okřídlený lev se dostal na vlajku města, stal se symbolem Benátské republiky a dnes je i znakem slavného filmového festivalu. Na město se dívá bronzovýma očima už asi 850 let, až na krátkou dobu, kdy ho ukradla Napoleonova armáda. Nový výzkum ukazuje na pozoruhodné kořeny tohoto artefaktu, které sahají až do Číny.

Analýza, která vyšla v odborném časopisu Antiquity, prokazuje, že socha byla vyrobena z mědi vytěžené a zpracované v povodí dolního toku řeky Jang-c'-ťiang.

Na středověkou Čínu ukazuje podle vědců nejen materiál, ale také vzhled, který má odpovídat okřídleným lvím sochám z doby mezi šestým a devátým stoletím, které vznikaly v období říše Tang. Vědci předpokládají, že socha cestovala téměř osm tisíc kilometrů.

„Benátky jsou městem plným záhad, ale jedna z nich byla vyřešena: ‚Lev‘ svatého Marka je čínský a putoval po Hedvábné stezce,“ uvedl v prohlášení Massimo Vidale, spoluautor studie a archeolog z Padovské univerzity.

I bronz má otisky prstů

Jeho tým se vydal po stopách materiálu tím, že se pokusil analyzovat izotopy olova, které jsou v něm obsažené. Ty silně naznačují původ právě v oblasti kolem „Dlouhé řeky“.

Vědci ve studii naznačují, že benátská ikona mohla projít dlouhou cestou a proměnou, než se dostala na místo, kde je dnes. Niccolò a Maffeo Polovi, otec a strýc slavného průzkumníka Marca Pola, mohli na sochu narazit ve třináctém století, když navštívili mongolský dvůr v dnešním Pekingu, a mohli ji poslat do Evropy po Hedvábné stezce.

Historici a kunsthistorici se o „lva“ zajímají už dlouho. Že nepochází z Evropy, v podstatě předpokládali. Ale jeho původ směřovali dříve spíše do Mezopotámie nebo Persie a spojovali ho s tamními gryfy, tedy okřídlenými monstry se lví hlavou. Nová interpretace spojuje lva spíše se sochami, jež hlídaly hrobky dynastie Tang. Ty neměly jednotný vzhled, jednalo se o zvířecí chiméry a hybridy, mnohdy s lidskými rysy.

Benátská socha v minulosti vypadala hodně odlišně od současného stavu, prošla mnoha úpravami a opravami, rekonstrukcemi i vylepšeními – a také změnila místo, odkud na město shlíží. Autoři studie předpokládají, že v úplně původní podobě mohla mít dokonce rohy a také výrazné plandavé uši.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...