Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.

„Je to emotivní,“ řekl farmaceut odpovědný za technické záležitosti centra Laurent Carrez pro agenturu AFP. Dodal, že prioritou je maximálně pomoci těmto pacientům, ať už jsou hospitalizováni ve Švýcarsku, nebo v zahraničí.

Nemocniční centrum buněčné produkce v Epalinges je jediné v Evropě, které je schopné produkovat tolik buněčné tkáně pro kůži v souladu se švýcarskými a evropskými právními předpisy. Odborníci pracují s kousky zdravé kůže odebranými těžce popáleným pacientům z Crans-Montany, aby jim ji později mohli implantovat bez případných komplikací.

„Z deseti centimetrů čtverečních zdravé kůže jsme schopni vyrobit jeden až tři kusy kůže o velikosti 2600 centimetrů čtverečních, což představuje přibližně plochu zad,“ vysvětlil Carrez a dodal, že taková tkáň poté ale neobsahuje chlupy ani potní žlázy.

Dosud centrum obdrželo patnáct žádostí o výrobu kůže v souvislosti s požárem v Crans-Montaně, zatímco za normálních okolností vyprodukuje kůži pro přibližně dvacet pacientů ročně.

Úspěch transplantací není jistý

„Od popálenin na 50 až 60 procentech těla je nutné pěstovat kůži v laboratořích, protože by nebylo možné pacientům pomoci pouze pomocí zbývající zdravé kůže,“ vysvětlil lékař centra Olivier Pantet. V čisté místnosti se farmaceutičtí asistenti a technici v laboratorních pláštích tiše věnují kultivaci kožních buněk. Tato fáze trvá přibližně tři týdny, během nichž se buňky umístěné v krabičkách přirozeně množí, až se dotýkají a tvoří vrstvy, které se navzájem překrývají.

„Pak přijde okamžik, kdy přestanou růst, a v tu chvíli víme, že jsou připravené. Je to vidět také na vzhledu buňky. (...) Dosáhly požadované funkce, tedy funkce tkáně, a jsou připraveny fungovat jako kůže,“ popisuje Carrez. „Hotová“ kůže se musí transplantovat do dvou dnů. Úspěch těchto transplantací však není vždy jistý. „Pokud se uchytí osmdesát procent transplantátu, jsme spokojeni, protože to je vynikající výsledek,“ popsal Pantet.

Univerzitní nemocnice kantonu Vaud nyní ošetřuje sedm obětí požáru v Crans-Montaně. Podle Panteta má mnoho zraněných z Crans-Montany společné to, že jsou popáleni na velké ploše, ale také do velké hloubky kůže.

Papež se setkal s pozůstalými

Úřady uvedly, že každá z obětí požáru dostane jednorázovou platbu ve výši deset tisíc franků jako odškodné (přes 260 tisíc korun) a že bude zřízen fond, kam mohou dárci posílat obětem peníze.

Ve čtvrtek přijal zhruba dvacet příbuzných obětí požáru papež Lev XIV. „Říkám velmi upřímně, že setkání s vámi mne velmi dojalo,“ pronesl podle vatikánských médií papež při audienci. „Blízkost a lidská slova soucitu, kterými se na vás dnes obracím, se jeví jako velmi omezená a bezmocná,“ řekl papež.

Řada obětí požáru byla nezletilá a přežili je jejich sourozenci a rodiče. Papež vyzval přítomné, aby měli naději v Boha. Jejich utrpení přirovnal k tomu, které podle křesťanských příběhů zažívala Marie stojící u ukřižovaného Ježíše.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...