Svět je o krok blíž k ochočení fúzní energie. Evropský reaktor JET jí vytvořil rekordní množství

Evropští vědci oznámili nový rekord v produkci fúzní energii, z velmi malého množství paliva se jim podařilo získat „explozivní“ energii odpovídající více než 16 kilogramům trhaviny. Perspektiva zeleného zdroje založeného na síle hvězd tak podle nich získala nový impuls.

Vědci ze společného evropského projektu reaktoru JET (Joint European Torus), experimentálního fúzního reaktoru v Culhamském centru pro fúzní energii v britském hrabství Oxfordshire, vytvořili během pouhých pěti sekund celých 69 megajoulů energie z pouhých dvou desetin miligramu paliva.

Tuto explozi energie odpovídající 16,5 kilogramům TNT (trinitrotoluenu) autoři experimentu popsali jako „důstojnou labutí píseň“ projektu, který byl od zahájení provozu v roce 1983 průkopníkem technologie pro budoucí komerční fúzní reaktory. V tomto zatím posledním zážehu výrazně překonal svůj předchozí rekord 59 megajoulů, který se podařilo vytvořit předloni.

Výrazně více energie bez skleníkových plynů

Pokud se ukáže, že fúzní energie je životaschopná nejen v experimentálních reaktorech, ale také ve velkém měřítku, mohly by se budoucí reaktory pracující na tomto principu stát hlavním zdrojem energie pro lidstvo. Jeden kilogram fúzního paliva obsahuje asi 10milionkrát více energie než kilogram uhlí, ropy nebo plynu a při fúzních reakcích se navíc neuvolňují skleníkové plyny.

Výzkum fúzní energie a jejího získávání jsou ale nesmírně náročné a všechny experimenty trvají velmi dlouho – další výzkum bude i podle optimistických scénářů trvat desítky let. Nejde tedy o zdroj energie, který by vyřešil současnou klimatickou krizi.

JET skončil

Zařízení JET ukončilo svou vědeckou činnost v prosinci. Teď bude vyřazeno z provozu, ale ne okamžitě. Celý proces bude trvat dlouhých sedmnáct let, přičemž vědci budou vše podrobně dokumentovat, aby mohli v příštích dekádách tyto zkušenosti využít jak pro stavbu, tak i demontáž dalších fúzních reaktorů. Na experimentech se podílelo více než tři sta vědců a techniků z konsorcia EUROfusion.

„JET pracoval v podmínkách, které se nejvíce blíží těm v reálných elektrárnách,“ komentoval poslední experiment výkonný ředitel britského Úřadu pro atomovou energii Ian Chapman. „Jeho odkaz bude všudypřítomný ve všech dalších fúzních elektrárnách v budoucnosti. Měl zásadní význam pro to, abychom se přiblížili bezpečné a udržitelné budoucnosti,“ vyzdvihl.

Síla hvězd

Fúzní reaktory fungují stejně jaké jádra hvězd – při fúzní reakci se atomová jádra spojují za vzniku nových prvků, přičemž se uvolňuje obrovské množství energie. Hvězdy stlačují atomy dohromady pomocí své obrovské gravitace, na Zemi si vědci musí vypomáhat extrémně vysokou teplotou.

Experimenty na JET zkoumaly možnost využit jako palivo pro spuštění této reakce dva izotopy vodíku – deuterium a tritium. Při fúzních reakcích se tyto dva prvky spojují za vzniku plynného helia. Nyní oznámený rekordní puls energie je podle fyziků z JET povzbudivý pro větší projekt ITER, který se už řadu let staví na jihu Francie. Tento reaktor má začít spalovat fúzní palivo od roku 2035. ITER se ale aktuálně potýká s množstvím technických, finančních i organizačních problémů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...