Strojový překlad se lidskému vyrovná do sedmi let, tvrdí vědecký model

Do sedmi let se umělá inteligence (AI) v oboru překládání plně vyrovná lidem, tvrdí vědci. Dosažení takzvané singularity naznačuje výzkum, jenž sledoval dynamiku toho, jak rychle se tyto specializované programy zlepšují.

Vědci představili výsledky na konferenci Americké asociace pro strojový překlad na konci ledna. Sledovali vývoj od roku 2011 a pracovali s vlastní metrikou, kterou nazývají TTE neboli Time to Edit. Zjednodušeně řečeno jde o dobu, která je zapotřebí, aby člověk upravil překlad vytvořený jiným překladatelem nebo umělou inteligencí.

Zatímco lidští překladatelé jsou pořád stejně dobří, v průběhu let se TTE pro texty přeložené pomocí AI poměrně konzistentně snižoval. A to velmi lineárně. Což znamená, že pokud se nestane nic neočekávaného, dosáhne umělá inteligence do sedmi let takzvané singularity – to znamená, že její výsledek nebude odlišitelný od toho nejlepšího lidského.

„Pokud bude tento trend v TTE pokračovat v poklesu stejným tempem jako od roku 2014, předpokládá se, že během několika příštích let se TTE sníží na jednu sekundu, čímž se přiblíží bodu, kdy by strojový překlad poskytoval něco, co by se dalo pokládat za dokonalý překlad,“ přibližují vědci.

Nejsložitější problém

Existuje víc parametrů, které ukazují, že umělá inteligence se tomuto momentu rychle blíží. Tím dalším je například počet jazykových chyb na tisíc přeložených slov. V současné době se umělá inteligence dopouští přibližně padesáti nedostatků na tisícovku slov, přičemž tým očekává, že se bude zlepšovat zhruba stejným tempem jako TTE.

Tým, který za tímto výzkumem stojí, se domnívá, že právě schopnost překládat je velmi dobrým měřítkem toho, kdy technologie umělé inteligence bude stejně výkonná jako člověk i v dalších oborech.

„Mnoho výzkumníků v oblasti umělé inteligence se domnívá, že vyřešení problému jazykového překladu je nejblíže k vytvoření obecné umělé inteligence (AGI),“ píše tým. „Je to proto, že přirozený jazyk je zdaleka nejsložitějším problémem, který v oblasti AI máme. Ke svému fungování vyžaduje přesné modelování reality, a to více než jakákoliv jiná úzce specializovaná umělá inteligence.“

Singularita

Výraz „singularita“ v pojetí tohoto týmu odborníků znamená, že se stroj dostane na stejnou  úroveň jako lidé. Jiní experti ho ale chápou odlišně – může být také označením pro vznik výše popsané obecné umělé inteligence, ale také názvem pro bod v dějinách, kdy se technologický růst vymkne lidské kontrole a dál už nebude v lidských rukou.

Termín singularita vědci používají proto, že si nikdo nedokáže představit, co se pak může stát – do této budoucnosti podobně jako do jiné singularity (jako je třeba černá díra) zkrátka „nevidíme.“

  • Singularita je výraz pro výjimečný bod v jinak spojitém průběhu nějakého děje, funkce a podobně. Používá se podle oblasti v různých významech, od matematiky, přes fyziku, až po umělé inteligence.

Jednou z oblíbených verzí singularity je takzvaná „exploze inteligence“, jak o ní píše například švédsko-americký fyzik a kosmolog Max Tegmark. Umělá inteligence by se v této představě dokázala s každým generačním cyklem stále více zdokonalovat, čímž by během velice krátké doby výrazně překročila inteligenci člověka. Protože by mohla přicházet s technologiemi a objevy, které si nedokážeme ani představit, je nemožné předpovídat, jak by mohl vypadat svět podle jejích představ.

Právě úkoly, jako je překládání na úrovni člověka, by byly důležitým milníkem v oblasti rozvoje umělé inteligence. Mohly by být použity jako součást vývoje obecné umělé inteligence, ačkoliv schopnost komunikovat ještě nedává stroji vědomí. „Všichni chápeme, že se v oblasti AI blížíme k singularitě,“ řekl k výzkumu generální ředitel společnosti Translated Marco Trombetti. „Poprvé se nám podařilo kvantifikovat rychlost, jakou k ní postupujeme.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...