Stres může pomáhat při metastázování rakoviny, domnívají se vědci. Našli konkrétní mechanismus

Vliv stresu na rozvoj rakoviny je už celé roky velmi důležitým tématem. Zatím ale bez jednoznačných odpovědí, protože vědcům chyběly důkazy, které by stres spojily s biologickými mechanismy v těle. Teď je možná našla americká studie na myších.

Rakovina oficiálně není způsobená stresem, ale stres se na jejím vzniku může částečně podílet. Podle Evropského kodexu proti rakovině stres není uznávanou příčinou rakoviny. „Například z velké studie evropských mužů a žen v mnoha různých pracovních prostředích vyplynulo, že stres při práci rizikovým faktorem vzniku rakoviny pravděpodobně není. Ve stresových situacích ale mohou být někteří lidé náchylnější k nezdravému chování, jako je kouření, přejídání nebo nadměrné pití, což zvyšuje riziko vzniku rakoviny,“ stojí v dokumentu.

Teď ale vědci popsali, jak stres sám o sobě může pomáhat rakovině, aby se lépe šířila organismem.

Studie ukázala, že dlouhodobý stres vyvolává změny v imunitních buňkách, které potom pod tlakem pomáhají metastázování rakovinných buněk. A to vede k šíření „pokažených“ buněk do dalších částí těla a šíření rakovinového bujení. Autoři tvrdí, že tyto výsledky jsou důležité hlavně pro fázi léčby, kdy se pacient dozví svou diagnózu: právě tehdy by měl být co nejvíce v klidu, ale výsledky samy o sobě mnohdy vedou ke stresu, a tedy k opačnému výsledku, než pacient potřebuje.

Studie na myších

Výzkum probíhal na myších, což sice vědcům významně pomohlo testovat postupy, které by na lidech byly zcela neetické, ale současně to vede k mírné nejistotě ve výsledcích: některé mechanismy spojené se stresem se samozřejmě u malých hlodavců mohou projevovat odlišně než u lidí.

Autoři studie nejprve myším vyvolali rakovinu v prsní tkáni, kterou později přesunuli do plic, čímž napodobili proces metastázování. Polovinu hlodavců pak vystavili dlouhodobému intenzivnímu stresu a sledovali, co se bude dít.

Ukázalo se, že u myší ve stresu se rakovina rozvíjela významně rychleji. To byl ale teprve začátek výzkumu. Pak začali studovat, jak se stres konkrétně projevoval na myší tkáni, jaké změny se odehrávaly u těch, které jím trpěly, ve srovnání s ostatními.

Zjistili, že stresové hormony ovlivňují chování takzvaných neutrofilů, což jsou imunitní buňky, které jsou jednou z prvních linií obrany proti infekcím. Stres u myší vedl ke vzniku struktur, kterým se říká NET neboli neutrofilní extracelulární pasti. Ty vypadají jako jakési pavučinky a neutrofily je využívají k podobnému účelu jakou pavouci: lapají do nich choroboplodné zárodky. To zní, jako by stres pomáhal, ale vědci v této studii odhalili ještě jednu vlastnost NET: je to ideální prostředí, v němž se mohou usadit rakovinné buňky, jež pak mohou snadněji metastázovat.

Experimenty teorii potvrdily

Tohle všechno sice bylo pro vědce zajímavé, ale nestačilo by to k tomu, aby výsledky publikovali. Chyběl jim důkaz, že jde opravdu o příčinu tvorby metastáz. Ten našli v experimentu. Během něj myším odstranili neutrofily nebo struktury NET, případně z neutrofilů odstraňovali stresové hormony.

Ať už působili jakkoliv z výše popsaných možností, vždy se ukázalo, že stres ztratil schopnost urychlovat vznik rakoviny i pomáhat šíření metastáz. To je podle autorů velmi silný důkaz, že neutrofily a jejich NET jsou klíčovými faktory, které stojí za touto souvislostí.

Na to, aby se výsledky výzkumu uplatnily v lékařské praxi, je zatím ještě příliš brzy. Podle autorů je zapotřebí dalších studií, a to nejprve na myších, ale později i na lidech. V imunitním systému je totiž obrovské množství nejrůznějších faktorů, které působí současně, proti sobě i vedle sebe. Výsledky ale naznačují, že by mělo být účinné udržovat pacienty s rozvíjející se rakovinou v klidu, bez stresu.

Výzkum má také potenciál zaměřit se na vývoj potenciálních léčiv, které by mohla rozbíjet pavučinky NET, čímž by znesnadňovala rakovinnému bujení možnost šířit se organismem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 1 hhodinou

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 22 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Načítání...