Středoškoláci z Česka vymysleli, jak dálkově opravit družice, a uspěli v soutěži NASA

Nahrávám video

Pětice českých středoškoláků uspěla ve finále prestižní mezinárodní soutěže Conrad Challenge v ústředí americké vesmírné agentury NASA v Houstonu. Zvítězili s nápadem, jak na dálku opravit nefunkční družice. Studenti díky úspěchu získali stipendia na univerzity v USA.

„Čeští středoškoláci mi předvedli jednu z nejlepších prezentací, jakou jsem na Conrad Challenge kdy viděla,“ uvedla zakladatelka soutěže Nancy Conradová, manželka zesnulého Peta Conrada, který byl třetím člověkem na Měsíci.

„Vážíme si zpětné vazby od všech lidí, ale slova, která jsme slyšeli od Megan McArthurové nebo Nancy Conradové, pro nás byla mnohem důležitější. Určitě si je budeme pamatovat po celý zbytek života,“ podotkla členka týmu Anna Krebsová.

Oprava pomocí laseru

Tým pojmenovaný Lasar s nápadem na opravu nefunkčních družic na dálku zvítězil ve dvou celkem ze tří kategorií. V týmu se sešli studenti z gymnázií v Brně-Bystrci, Ústí nad Orlicí, Plzni a Blansku. Mentorem projektu byl Jan Spratek z Planetária Praha.

„Nedělají to proto, že je to jednoduché. Dělají to právě proto, že je to složité,“ podotkla k českému návrhu astronautka Megan McArthurová. Parafrázovala tak slova bývalého amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, která pronesl, když oznamoval, že se lidé vydají na Měsíc.

Nahrávám video

Řešení, se kterým Češi přišli, umožní vyvolat restart na nekomunikující družici obíhající Zemi. „Laserovým paprskem zasáhneme solární články satelitu. Ty se odpojí od baterií, která se začne vybíjet. Toto nežádoucí chování systémy družice vyhodnotí jako potřebu pro restart, díky němuž může být chyba vyřešena,“ vysvětlil fyzik Viktor Adámek.

„Přemýšleli jsme nad tím, co máme v Česku. Máme tu jedno z nejlepších laserových center na světě, továrny, které vyrábí kapacitory pohánějící rovery na Marsu,“ dodal mechatronik Boris Brovkin, že s kolegy chtěli využít technologie z tuzemska. Studenty navržený projekt by mohl mít využití i při hledání a likvidaci vesmírného odpadu.

Úspěch přinesl stipendia

Do soutěže se podle dalšího ze soutěžících studentů Simona Klingy přihlásilo více než dva tisíce týmů, do finále se dostalo 26 projektů. Češi získali ocenění za nejlepší představení projektu v kategoriích odborné poroty i široké veřejnosti. Svůj nápad prezentovali návštěvníkům kosmického centra, astronautům nebo kosmickým inženýrům z NASA.

„Bylo super se podívat, jak se dělá aerospace za velkou louží,“ podotkl konstruktér laserového ramene Richard Nikel. Podle finanční manažerky projektu Anny Krebsové přinesla akce studentům mnoho nových kontaktů na odborníky i další účastníky finále.

Češi po svém vítězství získali stipendia například na Floridský technologický institut, Menlo College nebo Clarkson University. Lasar byl prvním českým týmem ve finále Conrad Challenge. „Ale rozhodně ne posledním,“ dodává Brovkin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...