Lesní požáry, které byly ve střední Evropě po desetiletí spíše výjimečné a málo intenzivní, se mohou v budoucnu stávat častějšími a silnějšími. Podle německého odborníka Matthiase Forkela z Technické univerzity v Drážďanech se region musí připravit na podmínky, jaké dnes panují spíše v jižní Evropě.
Jako zásadní zlom označil Forkel na odborné konferenci projektu Interreg CE Clim4Cast v Praze požár v roce 2022 v národním parku České a Saské Švýcarsko, který byl podle něj takzvaným budíčkem pro celý region. Požár tehdy vytvořil i vzácná, takzvaná pyrokumulová oblaka a kouř byl cítit na desítky kilometrů daleko, včetně Prahy. Šlo o největší lesní požár v Česku vůbec.
Podle Forkela se zásadně mění klimatické podmínky. Extrémní požární počasí, tedy kombinace sucha, vysokých teplot a silného větru, ve střední Evropě přibývá rychleji, než předpokládaly starší klimatické modely. Do konce století může počet dnů s vysokým požárním rizikem vzrůst o deset až dvacet ročně, míní. „To znamená výrazně vyšší nároky na připravenost správců lesů i záchranných složek,“ upozornil.
Spálených ploch zatím nepřibývá
Podobně situaci hodnotí i bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe). Podle něj se celosvětově i v Česku mírně zvyšuje počet požárních incidentů. Zároveň ale data z většiny evropských zemí neukazují nárůst celkové spálené plochy, což se může zdát jako rozpor, zmínil.
Trnka předeslal, že důvodem je především rostoucí efektivita a rychlost zásahů. „Požáry dnes hasíme rychleji než v minulosti, máme lepší vybavení, více zkušeností a zároveň se méně využívají hospodářské postupy, které pracovaly s ohněm. Také obecně dochází k menšímu počtu rozdělávání ohňů než v minulosti,“ konstatoval Trnka.
Negativní trend však podle něj spočívá v prodlužování období, kdy jsou podmínky vhodné pro vznik a šíření požárů. Přibývá dnů s horkým a suchým počasím a klesá vlhkost lesního paliva, což zvyšuje celkovou expozici krajiny požárnímu riziku.
Podle odhadů vědců se v horizontu příštích desetiletí bude Česko i další části střední Evropy častěji setkávat s požáry většího rozsahu než v minulosti. Meteorologické podmínky i stav vegetace budou podle Trnky pro vznik a šíření požárů natolik příznivější, že pozitivní trend v efektivitě hašení může být „přehlušen klimatickým signálem“.
Forkel zároveň upozornil na další rizikové faktory, jako jsou kůrovcové kalamity nebo velké množství odumřelého dřeva, které mohou vést k intenzivnějšímu hoření. Podle Forkela i Trnky bude do budoucna klíčová užší spolupráce vědců, správců lesů, hasičů a samospráv, lepší přeshraniční koordinace a větší důraz na prevenci a informování veřejnosti, zejména v rizikových oblastech.
