Američtí vědci v nové studii došli k závěru, že starobylé město Monte Albán na jihu Mexika prosperovalo navzdory své nepříznivé poloze spojené s nedostatkem vody a orné půdy. Archeologové a antropologové se domnívají, že úspěchů dosáhlo díky společenské rovnosti.
Dávná metropole, založená asi 500 let před naším letopočtem, byla se zhruba 17 tisíci obyvateli administrativním i náboženským centrem Zapotéků. Ze studie vyplývá, že vysvětlením její až 1300 let trvající relativní prosperity a populačního růstu, by mohly být jen malé rozdíly mezi bohatými a chudými a rovnější rozdělení moci.
„Existuje jen velmi málo náznaků materiálních nerovností nebo že by tam byla koncentrovaná či silně autokratická vláda,“ řekl Gary Feinman, spoluautor studie a kurátor antropologického oddělení muzea přírodní historie v Chicagu. „Naopak je mnoho náznaků vzájemné spolupráce mezi domácnostmi,“ dodává.
Když se sociální nůžky nerozevírají
Architektonické rozložení města naznačuje, že společnost byla pospolitější než jiné společnosti té doby, ačkoli určité rozvrstvení lze vypozorovat. Například ve vyšších polohách kopce stála atraktivnější a větší obydlí než níže. Neexistovala ale žádná krypta sloužící jako úkryt pro poklady nebo zdobný palác, kde by sídlil vládce.
Místní komunita podle vědců k jednotlivcům příliš nevzhlížela a neoslavovala sílu vůdce. Ve městě byla nalezena jen jediná kamenná rytina člověka, vyobrazeného s maskou boha deště při vedení rituálu, který byl místními pravděpodobně považovaný za důležitého.
„Monte Albán bylo město, které stálo na základech nové nepsané sociální smlouvy,“ vysvětluje Feinman. „Se svou kolektivní a relativně rovnostářskou vládou vydrželo více než tisíciletí.“
Dostatek jídla pro všechny
Co se týče jídla, suroviny v Monte Albánu nebyly pod kontrolou centrální vlády a nebyly hromadně skladované. Fungoval ale tržní systém, díky němuž mohli místní farmáři prodávat své plodiny, převážně kukuřici, fazole a tykve, a kupovat jiné, kterých byl naopak v nepříliš plodné oblasti Monte Albánu nedostatek.
Kosterní ostatky chudých obyvatel města vykazují méně známek podvýživy než v jiných osídleních toho regionu a rozdíly ve výživě žen a mužů byly také mnohem méně zřetelné.
Mezi odborníky neexistuje shoda v odpovědi na otázku, proč začali obyvatelé kolem roku 800 město opouštět. Novější výzkum naznačuje, že emigrovali kvůli narůstajícím sociálním rozdílům, nebo je přilákaly vznikající městské státy.
Ruiny Monte Albánu s pyramidami a kanály leží na částečně zeleném kopci nad dnešním velkoměstem Oaxaca a jsou součástí světového dědictví UNESCO.
