Starlink už posílá internet i do Česka

Nahrávám video

Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska vynese v noci další várku svých satelitů na oběžnou dráhu. Budovaná celosvětová síť vysokorychlostního internetu je dostupná i v Česku a má zde první klienty. Ambiciózní projekt celkem počítá s vypouštěním desetitisíců družic. Kvůli tomu vzbuzuje obavy z rizika srážek na orbitě.

Na rozdíl od tradičních komunikačních družic, které bývají tisíce kilometrů vysoko, aby měly výhled na co největší část planety, jsou satelity Starlink asi desetkrát níž. Mají to tak k Zemi blízko, spojení je rychlé a má menší zpoždění. Ovšem aby takto pokryly celou planetu, musí jich být tisíce.

V současné chvíli jich je na orbitě víc než osmnáct set. Z toho skoro třináct set už poskytuje internet. Během pěti let by jich mělo být asi dvanáct tisíc. SpaceX tak už teď provozuje přes třetinu všech aktivních satelitů a brzy to bude násobně víc, než kolik jich mají všichni ostatní dohromady.

Internet Starlink začal loni testovat i youtuber Ondřej Bačina. „Satelit se zapne v mobilní aplikaci,“ vysvětluje. Součástí mechanismu je parabola. Za cenu přibližně 2200 korun měsíčně jde podle Bačiny o jedno z nejdražších možných připojení. Hodí se tak hlavně tam, kde není alternativa. „Máte jednu platformu, která je dostupná po celé zeměkouli,“ dodává.

Hrozící srážka s čínskou stanicí

Starlink přitahuje kontroverze. Než firma změnila design satelitů, kritizovali astronomové světelné znečištění. Hlavně se ale obavy týkají srážek na rušné orbitě. U OSN si kvůli hrozící kolizi se svou orbitální stanicí loni stěžovala Čína.

„Musela se dvakrát vyhnout,“ říká publicista a šéfredaktor ElonX.cz Petr Melechin. Reálné riziko podle něj nebylo žádné. „Působilo to spíš jako politicky motivovaný skandál,“ míní. SpaceX uvedla, že přiblížení satelitů nepřekročilo její vlastní bezpečnostní limity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...