Spolkněte svého doktora. Nanoroboti změní způsob, jak funguje medicína. A připraví anesteziology o práci

Nanotechnologie už nejsou jen sen, ale řada z nich se v současnosti úspěšně testuje na zvířatech. Podle českého experta, profesora Martina Pumery, se doba, kdy je začne využívat medicína, rychle blíží.

Myšlenka nanorobotů je velmi stará, poprvé se objevila už v polovině dvacátého století. V šedesátých letech ji proslavil film Fantastic Voyage o léčbě muže pomocí miniaturní ponorky, která se mu dostane do krve. Dnes jsme jejich vzniku blíž než kdy předtím.

Proč polykat doktora?

„Naši nanoroboti a mikroroboti jsou dynamické systémy, které se mění. Jsou to jakoby umělé organismy, které se dokážou pohybovat podobně jako živé mikroorganismy. Tedy tak, že berou chemickou energii z prostředí a přeměňují ji v pohyb. Stejně jako bakterie, které se pohybují bez nějakého vnějšího vstupu, magnetického nebo elektrického pole,“ popisuje nanoroboty Martin Pumera, který vystoupil s přednáškou o nich na akci Prague Port.

Přirovnává je s nadsázkou k maličkým doktorům, ke kterým už pacienti nebudou chodit na návštěvu, ale spolknou je. Léčící miniroboti pak do těla dopraví léky nebo tam vyřeší nějaký jiný problém. Oproti současné léčbě budou mít tři základní výhody:

  1. minimalizují intenzivní léčbu
  2. budou schopní cílené léčby na přesně zvoleném místě
  3. protože provedou zákrok uvnitř lidského těla, mnohdy zmizí operace – a zanikne tak nutnost anestezie

Jak vypadají nanostroje?

Nanostroje jsou malé, přibližně dvěstěkrát menší, než je šířka lidského vlasu. Tato technologie je zatím teprve v začátcích, ale posledních několik let ji dokázalo už téměř změnit v realitu. „Tato myšlenka je sice stará, ale její realizace není tak snadná. Nejde o technologii, která se tu objeví do pěti let,“ varuje ale před předčasným nadšením Pumera.

Proč? „Když se věci zmenšují, nefungují tak, jako když jsou velké. Můžete si sice postavit miniaturní ponorku, ale ta se nebude pohybovat. Proto musíme vymýšlet úplně nová řešení,“ vysvětlil vědec.

Přesto se už podařilo celou řadu nanostrojů vyrobit, jen se doposud nepoužívají na lidech, ale už se testují na zvířatech. Profesor Pumera popsal ty, které jsou podle něj v současnosti nejdál.

Příkladem už existující nanotechnologie jsou podle něj například speciální kapsule, které odebírají vzorky tkáně ze žaludku. Miniaturní stroječky v podobě nůžek se vpustí do lidského těla, pak materiál, z něhož jsou vyrobené, zareaguje na odlišnou chemickou strukturu, takže se do tkáně zakousne. Pak se pomocí magnetu odstraní z těla – včetně drobného vzorku tkáně, který zůstane v kleštičkách. Tato technologie se už testuje na prasatech.

Když je potřeba do oka vpravit nějaký lék, vyžaduje to, aby se do něj zabodla jehla. Pro pacienta je to mnohem méně komfortní, než když se dává injekce třeba do ruky – už čistě z psychických důvodů, o bolesti nemluvě.

Existuje ale už nanovrták poháněný magneticky, který vypadá jako vývrtka. Dostane se tak na místo a vydrží tam až tři týdny. Ani tohle není nějaké sci-fi, technologie se už testuje na králících. Podle Martina Pumery už se firma, která je vymyslela, velmi rychle blíží i k použití na lidech.

Asi nejbizarnějším příkladem fungující nanotechnologie jsou spermboti. Vypadají jako kovová spirálka, také oni se pohánějí magneticky. Mohou díky tomu obejmout spermii a pomoci jí, aby se dostala na místo určení – tedy k vajíčku. Tato technologie pomáhající hypoteticky s léčbou neplodnosti se už testuje na skotu.

Současnost a budoucnost

Všechny tyto systémy jsou zatím velice jednoduché, skládají se z jediného nástroje, který se pohybuje jen pomocí magnetů ovládaných z vnější strany lidského těla. Mnohem větší výzvou jsou ale stroječky, které by se tělem pohybovaly samy. Už i s tím se ale experimentuje, pohonem pro molekulárně malý motor je glukóza.

Povrch těla nanorobotů se dá také pokrýt funkčním povrchem. Látky na něm mohou pomocí reakce látka–protilátka rozpoznat druh tkáně, kde pak vyloží svůj náklad – například léky. Jde o velice úzkou spolupráci mezi techniky a biology, kdy se vědci snaží napodobovat chování miniaturních živých organismů, například bakterií.

Ty také nemají inteligenci, ale přesto se umí pohybovat, reagují na chemické podněty a umí navigovat, ať už podle chemických nebo magnetických signálů, případně pomocí reakcí na světlo.

A právě o to se snaží vědci, včetně profesora Pumery: aby se stroječky, které ponesou léky, samy dostaly k cíli – protože ho „poznají“ podle jeho vlastností. Poznají tak třeba nádor nebo jinak poškozenou tkáň.

Svatým grálem lékařské nanovědy jsou ale podle Pumery roje. Jeden nanorobot je sice hezký, ale moc toho sám nedokáže. Aby do těla dopravil dostatek účinných látek, musel by se vyskytovat ve velkém množství.

Do hry tak vstupuje kolektivní inteligence, která se snaží napodobovat chování rojů, ať už hmyzích nebo ptačích. Až se naučíme takové roje vytvářet a řídit, teprve potom začne hrát nanotechnologie v medicíně opravdu důležitou roli. Ze zmíněných technologií se jedná o tu nejpokročilejší, v jejíž realizaci jsme podle profesora Pumery nejdál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 1 hhodinou

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 3 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026
Načítání...