Sonda změřila, že je Země obyvatelná, teď bude život hledat u Jupiteru

Výsledky výzkumu Evropské kosmické agentury (ESA) mohou vypadat na první pohled bizarně, ve skutečnosti ale mohou pomoci lidstvu s mnohem lepším porozuměním Sluneční soustavě.

Když Sonda Jupiter Icy Moons Explorer (neboli Juice) prolétala 20. dubna kolem Země, zaměřila na ni své senzory. Výsledky měření ukázaly, že v atmosféře naší planety jsou přítomné chemické složky zásadní pro existenci života.

To je informace, kterou ESA samozřejmě zná. Ale až doposud netušila, jestli to v reálném vesmírném prostředí dokáže zjistit také sonda, která by měla zkoumat Jupiter. Při svém průletu kolem naší planety, jenž družici posloužil jako jakýsi „kosmický prak“, který ji na daleké cestě významně urychlil, mohla své přístroje takhle poprvé otestovat a zkalibrovat.

Přístroje fungují, jak mají

Obojí proběhlo podle vědců zcela dokonale. Oba zásadní přístroje Juice – spektrometr MAJIS (Moons and Jupiter Imaging Spectrometer) a aparát SWI (Submillimetre Wave Instrument) – dokázaly z atmosféry bez problémů „vytáhnout“ data, která potvrzují, že Země je obyvatelná. A hlavně odpovídají údajům, jež vědci získávají těmi nejcitlivějšími přístroji přímo na planetě.

Důležité je to proto, že právě po stopách života bude sonda na své misi také pátrat. Ve Sluneční soustavě totiž není mnoho míst potenciálně vhodnějších pro existenci života, než jsou některé z 95 měsíců Jupiteru (hlavně Europa, Io a Ganymedes).

Signatury, po nichž Juice pátrala na Zemi, jsou tedy ty samé, jež bude hledat u největší planety Sluneční soustavy. Jedná se o signály stovek molekul v atmosféře, včetně vody a takzvaných prvků CHNOPS (uhlík, vodík, dusík, kyslík, fosfor a síra). Prvky CHNOPS jsou nejběžnějšími složkami živých organismů, proto právě ony zajímají vědce nejvíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...