Sonda NASA v noci odebere vzorky z asteroidu Bennu. Cílem je pochopit, jak vznikl život

Sonda OSIRIS-REx amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se v noci na středu pokusí odebrat vzorky z planetky Bennu. NASA začne manévr přenášet od 23:00, k vlastnímu odebrání vzorku by mělo dojít ve středu kolem 00:12.

NASA tuto misi oznámila v létě roku 2016. Informovala, že poprvé v dějinách vyšle sondu k asteroidu a odebere z něj vzorek, který pak donese zpět na Zemi. Tato mise je pro astrobiologii zásadní: pomůže totiž vědcům pochopit, jak se formovaly planety a vznikal život ve Sluneční soustavě.

Bennu je planetka patřící do Apollonovy skupiny, která byla objevena 11. září 1999 v rámci projektu Linear. Jedná se o planetku, jež je zařazena na seznam možných hrozeb v podobě možného dopadu na Zem. Původní označení planetky 1999 RQ36 bylo v roce 2013 nahrazeno jménem 101955 Bennu v rámci soutěže „Name That Asteroid!“. Z více než osmi tisíc návrhů bylo vybráno jméno Bennu, které navrhl devítiletý Michael Puzio, a to podle mytologického egyptského ptáka Benu, jenž mu prý připadal podobný sondě OSIRIS-REx.

Tento náročný úkol má splnit sonda OSIRIS-REx (akronym z anglického The Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security, Regolith Explorer), která do kosmu odstartovala na začátku září 2016.

Na zkoumání asteroidu má sonda sadu pěti špičkových přístrojů, které budou moci tento asi 500 metrů velký kámen popsat vizuálně i chemicky, přesně zmapují jeho povrch a analyzují jeho teplotu i další fyzikálně-chemické vlastnosti. Zdaleka nejdůležitějším nástrojem je robotická paže TAGSAM (Touch-And-Go Sample Acquisition Mechanism) vyrobená v továrnách společnosti Lockheed Martin Space Systems. Právě ta se ze sondy vysune a odebere vzorky.

„Tato mise je příkladem úkolu našeho národa – odvážně se vydávat studovat Sluneční soustavu i oblasti za jejími hranicemi a snažit se lépe pochopit vesmír a naše místo v něm,“ popsal smysl expedice Geoff Yoder z NASA. „NASA je největší stroj na vědecké objevy na planetě a OSIRIS-REx ztělesňuje náš cíl – inovovat, objevovat, zkoumat a inspirovat,“ dodal.

OSIRIS-REx je sonda vážící 2110 kilogramů. Díky vlastnímu pohonu dosáhla cíle už během prosince roku 2018 – od té doby kolem asteroidu Bennu krouží na oběžné dráze. Studuje jeho vlastnosti a také hledala ideální místo na odebrání nejzajímavějších vzorků.

NASA pro fanoušky mise připravila dokonce i vystřihovánku sondy OSIRIS-REx. Tady si ji můžete stáhnout:

Zjistila už řadu pozoruhodných informací, krátce po příletu například oznámila, že na Bennu jsou přítomny molekuly obsahující atomy kyslíku a vodíku v podobě hydroxylů, což jsou skupiny jednoho atomu vodíku s jedním atomem kyslíku.

V noci na středu se sonda k planetce Bennu těsně přiblíží a odebere 60 až 2000 gramů vzorků z jejího povrchu. Pomocí speciální kapsule pak tento materiál dopraví na Zemi. Návrat vzorků se plánuje na rok 2023.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 1 hhodinou

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...