Smrtící krvácivá horečka Chaparé se přenáší z člověka na člověka, varují vědci z CDC

Američtí vědci vyzvali k opatrnosti kvůli novému kmeni viru, který se objevil poprvé vloni v Bolívii. Vyvolává krvácivou horečku Chaparé podobnou ebole – a podle nových poznatků se může přenášet z člověka na člověka.

Když se horečka Chaparé objevila před rokem, připravila o život tři lidi a pěti dalším způsobila vážné zdravotní problémy, a to včetně tří zdravotníků, kteří se starali o nakažené. Lékaři ji dostali od jiných lidí, upozornili nyní vědci – je to první známý přenos této nemoci mezi lidmi.

Její projevy jsou podobné jako eboly – především silná horečka, vnitřní krvácení a následné masivní poškození orgánů. Dostala jméno podle místa, kde se objevila poprvé; bylo to roku 2003 poblíž bolivijské řeky Chaparé. Pro vědce zatím představovala hádanku: v letech 2003 a 2004 se jí nakazila jen hrstka lidí a podařilo se ji detailně popsat jen u jednoho pacienta, od nějž také pocházejí krevní vzorky.

Dvaadvacetiletý zemědělec z vesnice Samizabeti nevěděl, jak k nákaze došlo. Prvními příznaky nějaké nemoci byly bolesti hlavy a horečka, brzy se připojily i bolesti kloubů, zvracení a vnitřní krvácení. Tyto projevy se označují jako krvácivé (neboli hemorragické) horečky, jsou typické zejména u nebezpečných virových nemocí s vysokou smrtností, jako je třeba ebola. Ukázalo se, že i horečka Chaparé je smrtící: mladý muž, který byl do té doby zdravý, zemřel v průběhu dvou týdnů od prvních příznaků.

Arenaviry známé i neznámé

Lékaři mu odebrali krev a z ní úspěšně izolovali původce – do té doby neznámý virus, který zařadili mezi takzvané arenaviry. Tato skupina virů je známá tím, že se vyskytuje nejčastěji u hlodavců, ale z nich se některé mohou přenést i na člověka. To je zřejmě případem i nejznámějšího arenaviru Lassa, který způsobuje krvácivou horečku Lassa – jejím hlavním rezervoárem totiž byly krysy mnohobradavkovité žijící u Čadského jezera.

Dalšími známými arenaviry jsou jihoamerický virus Machupo se smrtností asi 30 procent, který přenáší tamní křečci, nebo argentinský virus Junin přenášený třemi druhy hlodavců.
Obecně všechny arenaviry spojuje fakt, že jsou značně primitivní a způsobují nemoci, které mají jen endemický potenciál – nešíří se tedy (zatím) mimo oblasti, kde vznikly. Většinou se lidé nakazí tak, že lidé vdechnou aerosoly z vyschlé moči nebo výkalů těchto zvířat, anebo se s nimi dostanou do kontaktu jinak.

Návrat viru Chaparé

Od roku 2004 jako by se po viru Chaparé slehla země; proto lékaře překvapilo, když se vrátil. Stalo se to před rokem, když se jím nakazil bolivijský zemědělec a rychle na krvácivou horečku zemřel.

Do vyšetřování jeho smrti se kromě místních expertů zapojili i specialisté z amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Tento výzkum odhalil stopy viru u hlodavců, kteří žili nedaleko této zemědělské usedlosti.

Přenosy mezi zvířaty a lidmi nejsou tak rizikové, nedochází k nim většinou totiž tak často, jako kdyby se jednalo přímo o přenos mezi člověkem a člověkem. Bohužel přesně tohle se stalo. Informovali o tom teď v listopadu experti z CDC na zasedání Americké společnosti pro tropickou medicínu a hygienu, kde prezentovali závěry své studie. K přenosu mezi lidmi došlo při kontaktu mezi nakaženým pacientem a lékaři – nemoc se takto přenesla na gastroenterologa, zaměstnance záchranky a jednoho dalšího lékaře. Dva z nich jí podlehli.

Vědci nenašli jinou možnou cestu nákazy, než je právě přenos z nakaženého. A objevili i další problém: ve spermatu přeživších nakažených se podařilo odhalit stopy viru ještě 160 dní po prodělání nemoci; to má Chaparé zjevně společné s dalšími krvácivými horečkami, jako je například ebola.

„Myslíme si, že tento virus může přenášet řada tělesných tekutin,“ uvedla epidemioložka Caitlin Cossaboom, která pracuje pro CDC v oficiální zprávě.

Jak velká je to hrozba?

Vědci riziko nemoci nezlehčují, ale obecně platí, že viry, které se přenášejí pomocí tělesných tekutin, nemají takový potenciál k rychlému šíření jako viry přenášené respiračně, tedy například nový koronavirus SARS-CoV-2.

Uklidňující je také fakt, že přenos ze člověka na člověka je zatím zcela výjimečný; dominantní zůstává nákaza od hlodavců.

Monitorování situace je ale nutné, i tak jsou tyto krvácivé horečky schopné způsobovat obrovské škody na životech – viru Lassa podlehne ročně kolem pěti tisíc lidí a Ebola je schopná způsobovat epidemie, při nichž umírají desetitisíce lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 1 hhodinou

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 3 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026
Načítání...