Sluneční výheň v unikátním detailu. Sonda Solar Orbiter pořídila úchvatné záběry

Sluneční sonda Solar Orbiter se přiblížila rekordně blízko naší hvězdě a pořídila při tom záběry, které ji ukazují v doposud neviděném detailu.

Mise Solar Orbiter, kterou vede evropská vesmírná agentura ESA se 12. října dostala ke Slunci na vzdálenost pouhých 29 procent vzdálenosti Země od Slunce. O den později získala záběry sluneční koróny – s nejvyšším rozlišením, jaké kdy jakýkoli přístroj dokázal pořídit. 

Každý jeden pixel na tomto videu pokrývá 105 kilometrů povrchu Slunce. To znamená, že kdyby se tento přístroj díval na Zemi z této vzdálenosti, celá naše planeta by měla rozlohu pouhých 120 pixelů. A to znamená, že by se na tento snímek vešlo 17 Zemí vedle sebe.

Sluneční počasí

Sluneční koróna je vnější atmosféra naší hvězdy. Video ji ukazuje ve velmi klidném stavu – je téměř statická, objevují se na ní jen drobné změny – drobné samozřejmě v kontextu obřích rozměrů snímku. Koróna se označuje jako klidná, když je v ní malá znatelná sluneční aktivita, jako jsou erupce nebo výrony koronální hmoty.

Přesto je tam aktivita jasně vidět: elektricky nabitý plyn, známý jako plazma, je zde v neustálém pohybu, řízeném a urychlovaném změnami magnetického pole Slunce. Oblouky jasného plazmatu na videu jsou udržované smyčkami magnetismu, které vystupují do koróny z nitra Slunce.

Slunce se v současné době připravuje na vrchol své aktivity, takzvané sluneční maximum, které nastane v roce 2025. Pohledy na klidnou korónu tak budou v příštích letech pravděpodobně stále vzácnější.

Nejen hezká podívaná

Video je sice nesmírně působivé, ale pro vědce představuje především důležitý zdroj informací – v koróně totiž vzniká takzvaný sluneční vítr. Tento proud nabitých částic prochází Sluneční soustavou a má na ni, a tedy i na Zemi významný vliv. Vědci ale zatím neznají přesný mechanismus, jak k tomu dochází; zkoumání tohoto jevu je pro sluneční fyziky klíčovým tématem a jedním z hlavních vědeckých cílů sondy Solar Orbiter. 

Solar Orbiter
Zdroj: ESA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...