Slavný španělský archeolog falšoval minulost v zájmu Baskicka. Dostal za to dvouletý trest

Španělský soud potrestal archeologa, který falšoval nálezy kvůli tomu, aby podpořil dojem o delší tradici baskické kultury. Eliseo Gil se svými podvrhy mimo jiné snažil přesvědčit kolegy, že psaná baskičtina vznikla o několik století dříve, než se původně předpokládalo. Od soudu ve středu odešel s trestem dva roky a tři měsíce vězení, napsal list The Guardian.

Podivuhodný příběh vědeckého podvodu se začal odvíjet v roce 2006, kdy Gil prezentoval překvapivé nálezy z vykopávek římského osídlení poblíž baskického města Vitoria v severním Španělsku. Média tehdy psala o mimořádně důležitém objevu, protože nalezené předměty s nápisy podle vědců dokazovaly, že psaná baskičtina zřejmě existovala už ve třetím století. Do té doby se přitom mělo za to, že nejstarší baskický text lze vystopovat až v roce 1040.

Na některých předmětech se navíc vyskytovaly rytiny scén ze života Ježíše Krista, což mohlo ukazovat na to, že Baskicko bylo už v prvních stoletích našeho letopočtu důležitou kulturní křižovatkou. Sám Gil tehdy mluvil o tom, že kvůli nálezům bude třeba přepsat učebnice historie.

Už dva roky poté ale experti začali pravost nálezů zpochybňovat. Z analýz například vyplynulo, že nápisy odkazují na neexistující jména božstev či na francouzského filozofa Reného Descartese, který žil až v 17. století.

„Buď jde o žert, nebo o podvod. Jak je možné, že něco takového se mohlo brát tak dlouho vážně?“ řekl tehdy historik Martín Almagro, který se specializuje na toto období.

Přepisování dějin

Nyní soud došel k závěru, že Gil a jeho spolupracovník Rubén Cerdán s nálezy záměrně manipulovali a rytiny, které měly sugerovat dojem o existujícím písmu, vytvářeli sami. Cerdán dostal patnáctiměsíční trest a oba archeologové mají ještě zaplatit pokutu 12 500 eur (330 tisíc korun). Podle deníku The Guardian ani jeden z odsouzených ale za mříže nepůjde, protože tresty v této délce bývají ve španělském systému vždy podmíněné.

Další souzený, geolog Óscar Escribano, soudu řekl, že celá věc byla „pouhý žert“. Dostal roční trest. Vyšetřovatel, který před soudem vypovídal, nicméně případ označil za „jednu z největších manipulací a falzifikátorských kauz, které se týkají archeologických nálezů z období římské říše“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 2 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...