Šíření koronaviru může souviset se znečištěným ovzduším, ukazuje výzkum

Šíření koronaviru, kterým se po celém světě nakazily už statisíce lidí, může souviset se znečištěním ovzduší. Vyplývá to ze studie publikované italskými vědci, o které informoval list The Economist. Odborníci se domnívají, že virus SARS-CoV-2 se může přenášet i za pomoci prachových částic.

Tým chemika Leonarda Settiho z univerzity v severoitalské Boloni se snažil vyzkoumat, proč se virus šíří mnohem rychleji na severu Itálie – konkrétně v industrializované Pádské nížině – než v jiných částech země.

Odborníci zjistili, že denní bilance potvrzených případů nákazy v severní Itálii úzce souvisí s úrovní znečištění, což může mít dva různé důvody. Jejich hypotéza se kloní k vysvětlení, že pevné prachové částice v ovzduší mohou virus přenášet na svém povrchu. V Pádské nížině je těchto částic podstatně více než ve zbytku země.

Vědci vycházeli z předchozích studií, které uvádějí, že se podobným způsobem mohou šířit i jiné viry – jako například ty způsobující chřipku, infekce dýchacích cest nebo spalničky.

Druhým vysvětlením pro vztah mezi oběma jevy může být také to, že vysoká koncentrace prachových částic v ovzduší zvyšuje náchylnost k nemocem.

Vědec upozorňuje, že ani zastavení ekonomiky, které snižuje znečištění nad Pádskou nížinou, příliš této oblasti nepomůže – problémem je totiž její poloha a klimatické podmínky, které vedou k tomu, že se zde znečištění špatně rozptyluje.

Věda se za pandemie dělá jinak

Studie Settiho týmu ještě neprošla recenzní fází mezi jinými odborníky v oboru. Tato praxe není však u nových studií ohledně viru SARS-CoV-2 ničím nevídaným. Akademici vycházejí z předpokladu, že pozdržení publikace výzkumů je za současné krize doslova otázkou života a smrti.

I přesto existuje šance, že snížení množství pevných částic v ovzduší přispěje ke zpomalení šíření viru – podobně jako třeba dobrovolná sociální izolace, uzavírá The Economist.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...