Šimpanzi si pamatují své „kamarády“ i desítky let

Vědci zjistili, že šimpanzi, naši nejbližší žijící příbuzní, dokáží rozpoznat své „přátele“, které neviděli více než dvacet let. Jedná se zřejmě o nejdéle trvající paměť, jaká kdy byla zaznamenána u jiného tvora, než je člověk.

Výzkum je zatím nejlepším důkazem, že dlouhodobá paměť u lidí, šimpanzů učenlivých a šimpanzů bonobo pravděpodobně pochází od našeho společného předka, který žil v době před šesti až devíti miliony let.

Vědci ve studii použili infračervené kamery, jimiž sledovali oči primátů. Díky tomu dokázali zaznamenat, kam se bonobové a šimpanzi dívali, když jim biologové ukázali snímky jiných bonobů nebo šimpanzů. Na jednom obrázku byl přitom vždy cizí člověk, na druhém bonobo nebo šimpanz, s nimiž účastník žil rok nebo déle.

  • Šimpanz bonobo je jeden ze dvou druhů rodu šimpanz; druhým je známější šimpanz učenlivý. Od něj se liší vzpřímenou chůzí, matriarchátem, rovnostářskou kulturou a významnou rolí pohlavního styku v jejich společnosti. 

Vědci zjistili, že oči primátích účastníků studie se výrazně déle zdržely na obrázcích těch, s nimiž dříve žili. To naznačuje, že je mohli do nějaké míry rozpoznávat. V jednom případě bonobí samice jménem Louise neviděla svou sestru Lorettu ani synovce Erina více než 26 let. Když ale vědci ukázali Louise jejich snímky, její oči se na ně jasně zaměřily.

„Tato zvířata se navzájem bez problémů rozeznají,“ uvedla psycholožka Laura Simone Lewisová, která výzkum zveřejněný v odborném žurnálu Proceedings of the National Academies of Sciences vedla.

Účastníci se navíc déle dívali na zvířata, s nimiž měli pozitivnější než nepřátelské vztahy. Jinými slovy: zdálo se, že si víc pamatují přátele než nepřátele. „Nevíme přesně, jak tato paměť funguje, ale víme, že trvá celé roky,“ řekla Lewisová. „Tato studie nám neukazuje, jak moc se lišíme od ostatních primátů, ale jak moc jsme jim podobní a jak moc jsou oni podobní nám.“

Výsledky rozšiřují dosavadní poznatky o dlouhodobé paměti u zvířat a také přinášejí otázky, které mají zásadní význam pro evoluční biologii a psychologii. Hlavní z nich zní: „Jak se u lidí vyvinula tak dobrá dlouhodobá paměť?“ Předchozí studie ukázaly, že například havrani si pamatují lidi, kteří je podvedli, a dokáží si vybavit sociální vztahy podivuhodným způsobem. Sociální paměť delší než jen několik let byla dříve zdokumentována pouze u delfínů, u nichž studie zjistily, že dokáží rozpoznat hlasy až po dobu dvaceti let. „Šimpanzi a bonobové si mohou pamatovat stejně dlouho – nebo ještě déle,“ doplňuje Lewisová.

Genealogické tabulky šimpanzích rodů

Tento projekt mohl vzniknout až po mnoha letech pozorování. Autoři vyšli z práce vědců, kteří se se studovanými zvířaty setkávají po měsících nebo letech. Když se po dlouhé době vrátili, chovali se bonobové a šimpanzi, jako by pokračovali tam, kde skončili. Výzkumníci se proto rozhodli zjistit, jestli jsou tyto pocity reálné.

Vědci nejprve museli identifikovat bonoby a šimpanze, kteří byli odděleni od svých „přátel“ nebo „rodiny“. Autoři studie přiznávají, že tyto pojmy jsou čistě lidské a u zvířat, byť tak inteligentních, jako jsou primáti, mají jiné významy. K oddělení jedinců dochází nejčastěji, když se šimpanz či bonobo musí přemístit do jiné zoologické zahrady, aby se zabránilo nepatřičnému křížení.

Když pak měli vědci v ruce seznam párů roztroušených po zoologických zahradách v Evropě a Japonsku, museli dohledat fotografie, které by účastníkům ukázali. Nemohly to však být jen tak ledajaké snímky. Potřebovali kvalitní snímek pořízený přibližně v době, kdy se zvířata viděla naposledy. To bylo hlavně u jedinců oddělených před delší dobou složité. Například samice Louise byla od svých příbuzných oddělena už kolem roku 1995.

Vzpomínky, paměť, vnitřní svět

Studie ukázala, že při rozpoznávání obrazů se něco děje s myslí primátů. Není ale zatím jasné, o jaký druh vzpomínek se jedná a jaká centra se v mozku aktivovala. Mohlo jít o podobné vzpomínky se živými obrazy, jaké mají lidé? Nebo jen o jistou povrchní zvědavost? A jsou primáti schopní si na základě těchto starých vzpomínek představovat, jak by tito příbuzní mohli vypadat dnes? To jsou otázky, na které zatím autoři práce nemají odpovědi, chtěli by je ale získat při pokračování výzkumu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
před 8 hhodinami

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
před 10 hhodinami

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
před 12 hhodinami

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
včera v 17:01

Svatyně u Nymburka byla o tisíc let starší než Stonehenge

Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě.
včera v 13:16

Ukrajinský útok na Roskosmos mohl způsobit Rusku závažné škody

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.
včera v 12:03

Moderní ženy mají pánev jako neandertálci, muži se vydali jinou evoluční cestou, zjistili vědci

Výsledky nového výzkumu naznačují, že pánve moderních mužů prošly při evoluci většími změnami, zatímco pánve moderních žen zůstávají „archaické“. Mužům tato změna dala podle vědců lepší schopnosti chůze a běhu na dlouhé vzdálenosti – díky jedinečnému mechanismu, který je schopný vynikajícím způsobem tlumit nárazy i účelně akumulovat energii.
včera v 11:07

Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.
včera v 10:16

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.