Sicílie bojuje proti ohnivým mravencům. Jejich bodnutí může zabít i člověka

Smrtící mravenec ohnivý dorazil k evropským břehům už před několika lety a jeho vpád se zatím nepodařilo zastavit. Ohniví mravenci druhu Solenopsis invicta jsou jedním z nejinvaznějších druhů a kontrolovat jejich populaci je velmi nákladné. V Evropě byl jejich výskyt potvrzen zatím na Sicílii a italské úřady se rozhodly jednat. Příliš mnoho možností ale nemají.

Sami od sebe se ohniví mravenci v invazi nezastaví, nemají totiž v Evropě zatím žádné přirozené nepřátele, kteří by dokázali jejich počty snížit. V Evropě se usadili na Sicílii, která se pokouší něco s tímto problémem dělat, zatím ale nepříliš úspěšně.

Tento druh mravence pochází z Jižní Ameriky. Ve Spojených státech byli ohniví mravenci poprvé zaznamenáni ve třicátých letech a od té doby po jejich bodnutí zemřelo podle CNN více než osmdesát lidí. Mravenci mohou ničit ekosystém, poškozovat úrodu a zemědělství, okusují elektrické vedení, způsobují škody na majetku a mohou dokonce zaútočit na menší dobytek.

Ohniví mravenci nejsou jen obávanými predátory, ale na rozdíl od jiných mravenčích druhů nekousají, ale své oběti bodnou – mravenci jsou totiž evolučně příbuzní vosám, takže některé druhy mají žihadla. Jejich bodnutí zanechává malé puchýřky, které jako jizvy zůstanou na kůži déle než rok, popsal svůj zážitek sicilský zemědělec Giuseppe Battaglia. Nosí proto na svých pozemcích i v letním horku vysoké ponožky.

Battaglia vzpomíná pro CNN na začátek zamoření před několika lety. Ve své zahradě zahlédl mraveniště, ale tito mravenci se lišili od těch běžných italských. Byli menší, červenější a početnější. Přibližně ve stejnou dobu začali vědci zkoumat zprávy o novém druhu mravenců na ostrově. A v roce 2023 potvrdili, že ohniví mravenci se poprvé usadili v Evropě. Vědci zmapovali 88 výskytů v sicilské provincii Syrakusy a došli k závěru, že mravenci byli v této oblasti přítomni nejméně od roku 2017.

Člověk proti mravenci

Na Sicílii byl proto v červnu 2025 zahájen program na jejich vyhubení pod vedením regionální vlády a italského ministerstva životního prostředí ve spolupráci s vědci z univerzity v Katánii. „Nečinnost jedné země může ovlivnit ostatní,“ řekl předseda skupiny specialistů na invazní druhy Piero Genovesi z Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Podle IUCN s globalizací a klimatickými změnami šíření invazních druhů rychle narůstá.

Zatím se proti mravencům nedá dělat nic lepšího, než je zesílení jejich monitoringu – tedy vyhledávání nových hnízd. Ta se pak likvidují dříve, než se kolonie začne rozmnožovat. Součástí těchto opatření je také zvyšování povědomí o tom, jak tento invazní hmyz vypadá, což by mělo pomoci najít a identifikovat je včas.

Tento žravý, rudě zbarvený hmyz je známý svými vysoce vyvinutými instinkty k přežití. Má například jako jediný schopnost v případě záplav sestavit pro mravenčí kolonii i s královnou mraveniště na způsob voru se vzduchovými kapsami, které se umí udržet na hladině, píše CNN.

Invicta je latinský výraz pro neporazitelný. Tento druh je všežravý, loví původní mravence, ale i jiné brouky, plazy a obojživelníky, jako jsou žáby a ještěrky, a dokonce i malé savce. V USA bylo zaznamenáno, že napadá hnízda zpěvných ptáků, útočí na vejce a mláďata a požírá je. V případě opakovaných bodnutí jsou mravenci ohniví schopni zabít dokonce i tele.

Bojiště Sicílie

Sicílie již pociťuje některé dopady této invaze. Lesní školka v provincii Syrakusy byla uzavřena a řady mladých stromků původních druhů, které byly určeny k zalesňování, musí být vymýceny.

Důsledky pobodání mravencem Solenopsis invicta
Zdroj: Medical Journal of Australia

Když CNN místo navštívila, vědci z univerzity v Katánii odkryli kořeny jedné rostliny a z půdy se vyvalila kolonie mravenců. To podle profesorky entomologie na univerzitě v Katánii Lucii Zappalaové poukazuje na potenciální nebezpečí. „Může se přenášet jako černý pasažér na jakémkoli druhu ovoce nebo rostlinného materiálu,“ řekla Zappalaová.

Ohniví mravenci staví svá mraveniště ve vlhkých, zavlažovaných oblastech v blízkosti lidí, což znamená, že jejich výskytu si lidé všimnou, a včasná detekce je tedy možná, vysvětlil Genovesi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...