Sibiř letos čekají rekordní teploty a lesní požáry

Rozsáhlé oblasti Sibiře budou letos čelit horkému a suchému počasí, které povede k dalším lesním požárům. Tvrdí to meteorologové, kteří studují tamní podmínky a měnící se klima.

Ničivé lesní požáry se v posledních několika letech s rostoucí pravidelností i silou šíří po celé Sibiři. Meteorologové a ekologové je spojují se změnou klimatu, ale také s podfinancovanou lesní správou.

Vedoucí vědeckého oddělení ruské meteorologické služby Roman Vilfand řekl, že od dubna do září bude v celé zemi nadprůměrná teplota. Výjimečné horko má být v červnu v sibiřských oblastech Krasnojarsku a Jakutsku.

„Je úplně normální, že se všechny tyto vlastnosti přirozeně proměňují v nebezpečí požáru,“ uvedl Vilfand s tím, že oblast Krasnojarsku navíc zaznamená nedostatek srážek. „Problém nedostatku srážek není jen problémem tohoto roku, je to problém klimatický,“ doplnil.

Vloni vlna veder způsobená měnícím se klimatem na severní Sibiři pomohla zažehnout lesní požáry, které zahalily města včetně Jakutska hustým dýmem. Výjimečně teplé počasí v rozsáhlých částech Sibiře způsobilo téměř 300 velkých požárů najednou, což vedlo k rekordně vysokým emisím uhlíku.

Horké Rusko

Rusko v posledních letech zaznamenalo mnoho teplotních rekordů. V první polovině roku 2020 registrovalo nejvyšší teploty od doby, kdy se v zemi začaly měřit. 

Na otázku, jestli díky klimatickým změnám budou typické ruské zimy mírnější a kratší, poznamenal Vilfand, že už se to děje. Podle něj ale není zrovna tohle největší problém – klíčové je soustředit se na kataklyzmatické povětrnostní jevy, jako jsou právě lesní požáry nebo sucha. „Počet nebezpečných jevů se za poslední čtvrtstoletí zdvojnásobil. Ne o pět procent, ne o deset procent, ale zdvojnásobil se,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...