Savec velikosti jezevce útočil na výrazně většího dinosaura. Unikátní fosilie přepisuje znalosti druhohor

Fosilie objevená na severovýchodě Číny zachytila savce podobného jezevci při útoku na býložravého dinosaura. Nález, který je starý 125 milionů let, naboural tradiční představy o tom, že se větší dinosauři zpravidla živili menšími savci, a ukázal, že potravní řetězce z období druhohor byly mnohem komplexnější, než se dosud předpokládalo.

Hypotézu, že by čtyřnohý masožravec pouze čistil mršinu, vědci zavrhli. Mimo jiné i proto, že kosti dinosaura nenesou stopy po kousnutích, která by způsobili mrchožrouti.

Čtyřnohý savec Repenomamus robustus ve zkamenělině zuřivě útočí na dvounohého býložravého dinosaura s názvem Psittacosaurus lujiatunensis. Fosilie zachycuje, jak na kořist nasedl a zabořil jí zuby do žeber. Při smrtelném souboji podle vědců oba tvory patrně zaživa pohřbil příval sopečného bahna. Podle článku zveřejněného v časopise Scientific Reports zkamenělina pochází z čínské provincie Liao-ning, konkrétně z oblasti přezdívané „čínské Pompeje“, proslulé podobnými nálezy živočichů pohřbených při sopečných erupcích.

Savec proti dinosaurovi

„Máme zde dobrý důkaz o lovu větších dinosaurů menšími savci, což bychom bez této zkameněliny nepředpokládali,“ uvedl biolog Jordan Mallon z Kanadského muzea přírody, který se na studii podílel. „Potravinové řetězce z období druhohor byly mnohem komplexnější, než jsme si představovali,“ dodal.

Nálezy fosilií, které zachycují interakci mezi zvířaty, jsou vzácné. Další podobná zkamenělina, objevená v roce 1970 v Mongolsku, ukazuje přibližně 80 milionů let starý souboj masožravého velociraptora a býložravého protoceratopse. Zaživa je pohřbila patrně písečná duna.

V provincii Liao-ning byla v minulosti nalezena zkamenělina zachycující repenomama s kostmi mláděte psittacosaura v břiše. Současný objev je podle Mallona unikátní především v tom, že ukazuje, že repenomamus byl schopen zaútočit i na větší dinosauří kořist. Sám byl nejen tvarem těla, ale i rozměry podobný dnešnímu jezevci – jeho dinosauří kořist přitom měla velikost hodně velkého psa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...