Informace o prachu, který přilétá do střední Evropy ze severní Afriky, jsou stále častější. Saharský písek sice není nic nového a na naše území dopadal vždy, ale těchto epizod může v budoucnu přibývat.
Během velikonočního víkendu zažila Česká republika situaci s masivním výskytem saharského prachu. Tentokrát se k nám nedostával jen ve vyšších hladinách atmosféry, jak bývá obvyklé, ale díky vhodným podmínkám v atmosféře byly zvýšené koncentrace i u zemského povrchu. Dokonce natolik, že kvůli nim byla na mnoha místech Česka vyhlášena smogová situace.
Když má vzduch zákal
Došlo také k omezení dohlednosti, která o víkendu často klesala pod 10 kilometrů, což je stav, který meteorologové označují jako zákal. V oblastech bližších Sahaře, například na Kanárských ostrovech, nejsou výjimkou i dohlednosti pod jeden kilometr s možným omezením letecké dopravy.
Více prachu ve vzduchu navíc znamená méně energie, které od slunce dopadá na zemský povrch. To vede i k určitému snížení denních maxim, na druhé straně v nočních hodinách prach ve vzduchu částečně zmírňuje ochlazování, minima jsou proto mírně vyšší. Prachové částice ve vzduchu za dostatečné vlhkosti fungují jako kondenzační jádra, na kterých se tvoří oblačné částice – takto vzniklá oblačnost je často poměrně hustá, takže i přes svou výšku obvykle nad pěti kilometry významně omezuje sluneční paprsky a ohřívání vzduchu přes den a vede k dalšímu snížení denních teplot.
Mimochodem právě popsané efekty vedou také ke snížení výkonů solárních panelů, v závislosti na sezoně a výšce slunce nad obzorem i o desítky procent. V zimním období, zejména na horách, se saharský prach usazuje na sněhu a ledovcích, čímž snižuje jejich albedo, tedy schopnost odrážet dopadající sluneční záření. To následně vede k intenzivnějšímu ohřívání a rychlejšímu tání sněhu a ledovců.
Pravidelný jev posilují klimatické změny
I když poslední přísun prachu vyvolal značnou mediální odezvu – především kvůli své intenzitě i délce trvání, saharský prach a písek není v atmosféře nad Českem nic neobvyklého, do střední Evropy se dostává zpravidla několikrát ročně. A děje se to tisíce let, existují například studie, které našly tento prach ve dva tisíce let starých ledovcových jádrech.
Zmínky o saharském prachu se dají najít i ve sto let starých českých novinách. Například Národní listy informovaly 15. května 1901 o rudém saharském prachu, který padal na Itálii, Německo i naše země:
Nicméně množství prachu a doba jeho setrvání nad Českem značně kolísá. Zásadním faktorem pro vznik takové situace je silný vítr v oblasti severní až severozápadní Sahary, který tam fouká typicky při výskytu tlakové níže nad jihozápadní Evropou zasahující nad severozápad až sever Afriky. Po přední straně takovéto oblasti nízkého tlaku vzduchu se pak do vzduchu vynesený prach dostává v závislosti na konkrétním směru a rychlosti větru někdy i hodně daleko od Sahary, ať už jde o střední, západní nebo dokonce severní Evropu.
V posledních letech se hodně diskutuje i otázka změny klimatu a jejího vlivu na epizody se saharským prachem v Evropě. Podle některých studií se jejich výskyt skutečně zvyšuje, zejména pak v zimním období. To může souviset jak se změnou charakteru cirkulace nad Evropou a severní Afrikou, tak i s častějším výskytem sucha v severních a severozápadních oblastech Sahary.
Aktuálně například země Maghrebu zažívají výrazné sucho. A podle klimatických projekcí bude sucho v těchto částech Afriky v budoucnu stále častějším jevem a jeho intenzita by měla stoupat. To ale pak znamená potenciálně více prachu a písku, který při vhodné povětrnostní situaci může být vynesen do vzduchu a přenesen třeba až k nám do střední Evropy. Na druhé straně je otázka, jak se bude měnit výskyt právě těchto vhodných povětrnostních situací.
Saharský prach přijde znovu
Z mnoha důvodů je užitečné co nejpřesněji předpovídat výskyt situací se saharským prachem v Evropě. V tomto ohledu dnes máme k dispozici už poměrně dobré modely, které jsou schopny simulovat vývoj a přesun prachových oblaků s vysokou úspěšností, včetně množství prachu v atmosféře.
Na druhé straně, dopady na počasí, tedy zejména nepřímý efekt přes podporu vzniku husté vysoké oblačnosti vedoucí k chladnějším dnům, současné modely až na výjimky běžně neumějí. To byl ostatně také problém předpovědí uplynulého víkendu, i když dosažená maxima se oproti očekávaným většinou lišila jen o jeden až tři stupně.
Problém neúspěšných předpovědí spočívá ve vstupních datech. Ta pracují s průměrným (z klimatologického pohledu) množstvím prachu v dané oblasti a dané sezoně, zatímco při výskytu saharského prachu je situace výrazně odlišná. Nicméně i na tomto poli se rýsuje naděje na zlepšení předpovědí. I u operativně provozovaných modelů se testuje využití aktuálních dat o množství prachových částic ve vzduchu.
Během nadcházejícího víkendu čeká Česko vlna mimořádně teplého počasí – opět se k nám dostane velmi teplý vzduch od jihu až jihozápadu. S teplým vzduchem pronikne nad kontinent opět saharský prach, tentokrát by ale jeho hlavní proud měl směřovat nad Německo a západ kontinentu – nicméně na konkrétní detaily je v tuto chvíli ještě brzy a není vyloučeno ani jeho částečně proniknutí nad Česko. Podobná situace jako minulý víkend by se ale opakovat neměla.
