S vikingy do Británie připluli psi a koně. Nájezdníci je měli rádi, naznačila analýza kostí

Vikingové, kteří se plavili ze Skandinávie do Británie, s sebou podle analýzy kostních pozůstatků přivezli koně, psy a možná i prasata. Vědci přitom dříve předpokládali, že po připlutí kradli zvířata z vesnic. Informoval o tom server BBC News, podle kterého nové nálezy poskytují důkazy, že tito Seveřané měli ke zvířatům blízký vztah a cestovali s nimi.

Archeologové nalezli kosti z devátého století v pohřebních mohylách na pohřebišti Heath Wood v hrabství Derbyshire. Zpopelněné zvířecí a lidské ostatky objevili pohřbené společně, což naznačuje, že zvířata měla zvláštní význam a byla spálena na stejné pohřební hranici jako lidé, uvedla Tessi Löffelmannová z Durhamské univerzity.

„Zacházelo se s nimi spíše jako se společníky než jen jako se zvířaty pro hospodářské účely,“ řekla. „Připadá mi to opravdu dojemné a naznačuje to, že podceňujeme, jak důležitá zvířata pro vikingy byla,“ dodala.

  • Pravidla českého pravopisu připouštějí variantu vikingové i Vikingové; pravopis se liší podle významu. Přitom platí, že vikingové jsou původně námořní lupiči. V odborné etnologické literatuře byl vysloven názor, že „vikingové“ nikdy nebylo etnografické (kmenové) pojmenování, nýbrž jen obecné pojmenování jistého typu germánských bojovníků.
  • Vikingové jsou pak prvoobjevitelé Ameriky i severské etnikum, Normani.
  • Spory jsou často také o přídavné jméno vikinský/vikingský. Slovníky (NASCS, SSJČ) uvádějí pouze podobu vikinský, v úzu je však velmi častá (podle databází Českého národního korpusu dokonce častější) podoba vikingský.

Koně a psi cestovali na vikinských dlouhých lodích přes Severní moře, což byla cesta, která mohla trvat i několik týdnů. „Tehdejší koně byli menší než dnes, což mohlo cestu trochu ulehčit, ale i tak byla pravděpodobně mokrá a nepohodlná,“ řekla Löffelmannová.

„Tapisérie z Bayeux zobrazuje normanské jezdectvo, jak ze své flotily vystupuje na koních, ale toto je první vědecký důkaz, že vikinští válečníci převáželi koně do Anglie o 200 let dříve,“ uvedl archeolog Julian Richards z univerzity v Yorku, který vedl vykopávky.

Severská mytologie a ságy ze 13. století ukazují, že zvířata hrála v životě Vikingů velkou roli.

Důkazy v kostech

V Heath Wood, jediném velkém skandinávském pohřebišti v Británii, vědci našli také prasečí kost, která však mohla být spíše symbolem nebo částí zvěře přivezené ze Skandinávie než živým zvířetem.

Vědci analýzou stroncia v kostech potvrdili, že zvířata pocházela ze Skandinávie. Tento prvek se přirozeně vyskytuje v horninách, půdě a vodě a poté se dostává do rostlin – a při jejich konzumaci do kostí a zubů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...