Rusko zůstane na Mezinárodní vesmírné stanici až do roku 2028, uvedla NASA

Moskva počítá s tím, že Rusko zůstane na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) přinejmenším do roku 2028, kdy by měla být vybudována jeho vlastní orbitální stanice. Agentuře Reuters to sdělila představitelka americké vesmírné agentury NASA. Ruská vesmírná agentura Roskosmos přitom v pondělí oznámila, že země se z mezinárodního projektu ISS stáhne už po roce 2024.

„Na žádné pracovní úrovni nemáme žádné náznaky, že by se něco změnilo,“ uvedla ve středu šéfka programu NASA pro lety lidí do vesmíru Kathy Luedersová. Vztahy NASA s Roskosmosem podle ní zůstávají „jako obvykle“.

Ujištění od NASA přišlo poté, co nový šéf Roskosmosu Jurij Borisov v úterý po jednání s prezidentem Vladimirem Putinem uvedl, že Rusko po více než dvacetiletém partnerství po roce 2024 opustí ISS. Dodal, že Rusko chce vybudovat vlastní orbitální stanici, což má být hlavní prioritou Roskosmosu v oblasti pilotované kosmonautiky.

Tento krok potvrdil i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dodal, že rozhodnutí ohledně odchodu z ISS po roce 2024 bylo učiněno již dříve.

Oficiální oznámení USA neobdržely

Bílý dům a americká vesmírná agentura NASA v úterý uvedly, že oficiální zprávu o ruském odstoupení od mezinárodního projektu neobdržely.

Oznámení o ruském záměru odejít z ISS přišla v době mimořádného napětí mezi Moskvou a Západem kvůli ruské vojenské agresi na Ukrajině. Navzdory rozkolu se však NASA a Roskosmos začátkem měsíce dohodly na pokračování společných letů na ISS, uvedla AP.

Mezinárodní vesmírná stanice v současné době zůstává jednou z posledních oblastí spolupráce mezi Moskvou a Západem, který na Rusko uvalil sérií sankcí. Navzdory vypjaté situaci na Zemi sedm obyvatel ISS opakovaně tvrdilo, že spolu na oběžné dráze vycházejí dobře, stejně jako řídicí týmy v americkém Houstonu a v Moskvě, poznamenala už dříve AP. Současné osazenstvo stanice tvoří tři Američané, tři Rusové a Italka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...