Ruská družice je schopná ničit jiné satelity, tvrdí USA. Moskva z vesmírného zbrojení viní Washington

Rusko minulý týden vypustilo družici, která podle amerických tajných služeb představuje zbraň schopnou kontrolovat či ničit jiné satelity. Obíhat bude poblíž amerického vládního satelitu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na sdělení vesmírného velitelství Spojených států. Rusko naopak viní z plánů na militarizaci vesmírného prostoru Spojené státy.

Ruská raketa Sojuz odstartovala 16. května z kosmodromu Pleseck v Archangelské oblasti na severu země a vynesla na nízkou oběžnou dráhu Země nejméně devět družic. Mezi nimi byla družice Kosmos 2576, což je podle Reuters typ ruského vojenského vesmírného plavidla.

„Dospěli jsme k závěru, že se pravděpodobně jedná o zbraň proti vesmírným cílům, která je zřejmě schopná zaútočit na jiné družice na nízké oběžné dráze Země,“ řekla Reuters mluvčí vesmírného velitelství.

„Rusko umístilo tuto novou zbraň proti vesmírným cílům na stejnou oběžnou dráhu, jako je satelit provozovaný americkou vládou,“ konstatovalo velitelství.

Družice Kosmos 2576 se podobá dříve vypuštěným satelitům z let 2019 a 2022, dodalo velitelství s odkazem na dřívější ruskou taktiku umísťování družic do blízkosti amerických špionážních satelitů.

Rada bezpečnosti OSN

Rusko ve stejný den obvinilo Spojené státy, že plánují vyslat zbraně do vesmíru. Stalo se tak den poté, co Rada bezpečnosti OSN sedmi hlasy zamítla ruský návrh rezoluce proti vesmírným závodům ve zbrojení, informovala agentura AFP.

„Spojené státy se svými spojenci promarnily novou příležitost zabránit závodům ve zbrojení ve vesmíru,“ prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Zástupce amerického velvyslance v OSN Robert Wood ruskou iniciativu označil za pokryteckou s tím, že Rusko se snaží odvést pozornost od svých snah umístit na oběžnou dráhu jadernou zbraň. Bílý dům v únoru upozornil, že Moskva chce zřejmě do vesmíru umístit protisatelitní zbraňový systém.

Ruský návrh rezoluce vyzýval všechny členské státy, aby přijaly „naléhavá opatření, která navždy zabrání umisťování zbraní ve vesmíru“, píše AFP. Pro návrh hlasovalo sedm členů Rady bezpečnosti včetně Ruska, Číny a Alžírska, proti bylo spolu s USA sedm států. Švýcarsko se hlasování zdrželo.

Dubnový návrh Spojených států a Japonska zdůrazňoval, že je třeba dodržovat takzvanou kosmickou dohodu, podle níž nesmí být na oběžnou dráhu země dopravovány „žádné objekty s atomovými zbraněmi nebo jinými typy zbraní hromadného ničení“. Návrh podpořilo 13 z 15 členů rady, Čína se zdržela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 26 mminutami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...