Roušky by podle nové teorie mohly fungovat jako forma očkování proti covidu

Roušky by podle nové teorie mohly v boji koronaviru pomáhat ještě více, než se čekalo –⁠ kromě bariéry mezi nakaženým a nenakaženým by mohly dokonce fungovat jako slabá forma očkování proti covidu-19. Před virem totiž sice nechrání stoprocentně, mohly by ale fungovat jako „regulační síto“ pro množství přenesené nákazy.

Základní vlastnosti viru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, už sice lékaři znají a učí se ho léčit, ale mnoho věcí zůstává nejasných. Vědci se pokouší přijít na to, jak s ním bojovat, i podle zkušeností z minulých pandemií a studie v odborném časopise New England Journal of Medicine přináší jeden z dříve osvědčených postupů. 

Doporučení je založené na nošení roušek, ale z jiných důvodů, než jsou ty běžné epidemiologické. Roušky totiž podle autorů na základě zkušeností s neštovicemi nejen snižují pravděpodobnost nákazy, ale dokonce fungují jako jistá forma očkování.

Vědci se zabývají takzvanou variolací, což byla metoda očkování používaná v dobách před vznikem vakcín. Jde vlastně o nejstarší doložené využití imunologie –⁠ první zmínky pocházejí z 10. století z Číny. Tam se používalo vdechování usušených neštovičných strupů k ochraně před pravými neštovicemi.

Tento způsob, už pod jménem variolace, později vylepšil britský lékař E. A. Jenner, který navíc použil místo viru lidských neštovic neštovice kravské a tím vytvořil první vakcínu. I samo označení vakcína ostatně pochází od latinského vacca –⁠ neboli kráva.

Rouška jako síto pro množství viru

Podle profesorky Monicy Gandhiové, která přednáší lékařskou vědu na Kalifornské univerzitě v San Francisku, by podobně mohly fungovat i roušky. Její hypotéza říká, že univerzální nošení roušek by mohlo nejen zabránit přenosu nemoci, ale současně fungovat i jako slabá forma očkování.

Teorie vychází z předpokladu, že roušky někdy nezabrání přenosu viru úplně a člověk s rouškou se dostane do kontaktu s minimálním množstvím viru, podobně jako při variolaci.

Toto množství, infekční dávka, je natolik malé, že by to nemělo vést ke vzniku silné infekce, ale mohlo by způsobit, že se imunitní systém člověka s do té doby neznámou hrozbou seznámí a později s ní dokáže snadněji bojovat.

Teorie, kterou nelze ověřit

Gandhiová zdůrazňuje, že se jedná pouze o teorii, byť logickou, a že navíc vždy jen teorií zůstane. Přímé důkazy pro její platnost by totiž mohly vzniknout jen u dvojitě zaslepené studie, kde by jedna skupina osob byla vystavena smrtícímu viru s rouškou a druhá bez ní. A takový výzkum by byl samozřejmě zcela neetický.

To ale ještě neznamená, že se pro tuto teorii nepodaří najít žádné silné argumenty. „Je to jako studovat, jestli fungují kondomy jako ochrana proti přenosu HIV. Také u něj jsme nikdy neprovedli experiment, kde by polovina lidí měla při sexu s nakaženým prezervativ –⁠ a druhá ne,“ uvedla výzkumnice.

Náznaky existují

Gandhiová a její spoluautoři se odkazují na data, která ukazují, že v místech, kde platí epidemiologická opatření v podobě univerzálního nošení roušek, je vyšší míra asymptomatických přenosů covidu. A naopak tam, kde se roušky nenosí, je více přenosů se symptomy. 

„Tohle opravdu je jako návrh pro celospolečenské nošení roušek,“ uvedla Gandhiová. Zjednodušeně řečeno: univerzální nošení roušek by při platnosti této teorie nejen snížilo pravděpodobnost nákazy, ale pokud by k ní už došlo, pak by přenos způsoboval slabší průběh nemoci a ještě by populaci imunizoval.

Problémy (zatím) bez řešení

V médiích se už objevila řada výkladů, které tuto teorii přebírají jako reálnou a platnou –⁠ tak to ale není. Podle vědců jde spíše o náznak toho, jakým směrem by se měl vyvíjet další výzkum a jakých faktorů by si měli epidemiologové více všímat.

Její autoři zdůrazňují, že největším problémem je neznalost toho, jaká dávka virionů je vlastně ta „smrtící“, tedy ta, která způsobuje vážný průběh nemoci.

Viroložka Angela Rasmussenová v rozhovoru pro New York Times zase varovala před principem variolace –⁠ „lidé z ní jednoznačně neštovice dostávali a také na ně pak umírali“.  Další virologové oslovení tímto deníkem se shodli na tom, že podobných nápadů se vždy u každé nemoci objevuje řada a řada z nich se ukáže jako slepé cesty. Není proto ale důvod se jimi nezabývat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 9 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 11 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 13 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...