Roušky by podle nové teorie mohly fungovat jako forma očkování proti covidu

Roušky by podle nové teorie mohly v boji koronaviru pomáhat ještě více, než se čekalo –⁠ kromě bariéry mezi nakaženým a nenakaženým by mohly dokonce fungovat jako slabá forma očkování proti covidu-19. Před virem totiž sice nechrání stoprocentně, mohly by ale fungovat jako „regulační síto“ pro množství přenesené nákazy.

Základní vlastnosti viru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, už sice lékaři znají a učí se ho léčit, ale mnoho věcí zůstává nejasných. Vědci se pokouší přijít na to, jak s ním bojovat, i podle zkušeností z minulých pandemií a studie v odborném časopise New England Journal of Medicine přináší jeden z dříve osvědčených postupů. 

Doporučení je založené na nošení roušek, ale z jiných důvodů, než jsou ty běžné epidemiologické. Roušky totiž podle autorů na základě zkušeností s neštovicemi nejen snižují pravděpodobnost nákazy, ale dokonce fungují jako jistá forma očkování.

Vědci se zabývají takzvanou variolací, což byla metoda očkování používaná v dobách před vznikem vakcín. Jde vlastně o nejstarší doložené využití imunologie –⁠ první zmínky pocházejí z 10. století z Číny. Tam se používalo vdechování usušených neštovičných strupů k ochraně před pravými neštovicemi.

Tento způsob, už pod jménem variolace, později vylepšil britský lékař E. A. Jenner, který navíc použil místo viru lidských neštovic neštovice kravské a tím vytvořil první vakcínu. I samo označení vakcína ostatně pochází od latinského vacca –⁠ neboli kráva.

Rouška jako síto pro množství viru

Podle profesorky Monicy Gandhiové, která přednáší lékařskou vědu na Kalifornské univerzitě v San Francisku, by podobně mohly fungovat i roušky. Její hypotéza říká, že univerzální nošení roušek by mohlo nejen zabránit přenosu nemoci, ale současně fungovat i jako slabá forma očkování.

Teorie vychází z předpokladu, že roušky někdy nezabrání přenosu viru úplně a člověk s rouškou se dostane do kontaktu s minimálním množstvím viru, podobně jako při variolaci.

Toto množství, infekční dávka, je natolik malé, že by to nemělo vést ke vzniku silné infekce, ale mohlo by způsobit, že se imunitní systém člověka s do té doby neznámou hrozbou seznámí a později s ní dokáže snadněji bojovat.

Teorie, kterou nelze ověřit

Gandhiová zdůrazňuje, že se jedná pouze o teorii, byť logickou, a že navíc vždy jen teorií zůstane. Přímé důkazy pro její platnost by totiž mohly vzniknout jen u dvojitě zaslepené studie, kde by jedna skupina osob byla vystavena smrtícímu viru s rouškou a druhá bez ní. A takový výzkum by byl samozřejmě zcela neetický.

To ale ještě neznamená, že se pro tuto teorii nepodaří najít žádné silné argumenty. „Je to jako studovat, jestli fungují kondomy jako ochrana proti přenosu HIV. Také u něj jsme nikdy neprovedli experiment, kde by polovina lidí měla při sexu s nakaženým prezervativ –⁠ a druhá ne,“ uvedla výzkumnice.

Náznaky existují

Gandhiová a její spoluautoři se odkazují na data, která ukazují, že v místech, kde platí epidemiologická opatření v podobě univerzálního nošení roušek, je vyšší míra asymptomatických přenosů covidu. A naopak tam, kde se roušky nenosí, je více přenosů se symptomy. 

„Tohle opravdu je jako návrh pro celospolečenské nošení roušek,“ uvedla Gandhiová. Zjednodušeně řečeno: univerzální nošení roušek by při platnosti této teorie nejen snížilo pravděpodobnost nákazy, ale pokud by k ní už došlo, pak by přenos způsoboval slabší průběh nemoci a ještě by populaci imunizoval.

Problémy (zatím) bez řešení

V médiích se už objevila řada výkladů, které tuto teorii přebírají jako reálnou a platnou –⁠ tak to ale není. Podle vědců jde spíše o náznak toho, jakým směrem by se měl vyvíjet další výzkum a jakých faktorů by si měli epidemiologové více všímat.

Její autoři zdůrazňují, že největším problémem je neznalost toho, jaká dávka virionů je vlastně ta „smrtící“, tedy ta, která způsobuje vážný průběh nemoci.

Viroložka Angela Rasmussenová v rozhovoru pro New York Times zase varovala před principem variolace –⁠ „lidé z ní jednoznačně neštovice dostávali a také na ně pak umírali“.  Další virologové oslovení tímto deníkem se shodli na tom, že podobných nápadů se vždy u každé nemoci objevuje řada a řada z nich se ukáže jako slepé cesty. Není proto ale důvod se jimi nezabývat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...