Rouška a hlt vodky ochrání. Deset mýtů, které se šíří o novém koronaviru

Jak zmírnit paniku, která se objevuje v souvislosti s nemocí COVID-19? Mimo jiné tím, že se člověk nenechá ovlivnit fámami a nesmysly. Z nejrůznějších zdrojů se například šíří zaručené návody na účinnou léčbu, přitom většina z těchto rad už byla přesvědčivě vyvrácena.

Mýtus číslo 1: Už dávno existuje lék

Přes naději v mnoha výzkumech stále lék neexistuje. Testuje se sice několik přípravků, ale u žádného nebyla doposud prokázána účinnost a neexistence vedlejších účinků. Výzkum nového koronaviru ale postupuje nesmírně rychle, každý den na toto téma vzniká několik desítek vědeckých studií.

Mýtus číslo 2: Antibiotika pomáhají

WHO varuje před zbytečným předpisováním a užíváním antibiotik. Tyto léky pomáhají proti bakteriálním chorobám, ale nemoc COVID-19 je způsobená virem – proti virům antibiotika nefungují. Zbytečné užívání těchto léků jen může zhoršit odolnost bakterií vůči antibiotikům, což je dlouhodobě větší hrozba než epidemie koronaviru.

Mýtus číslo 3: Rouška ochrání

Rouška sice před koronavirem neochrání, ale ten, kdo ji nosí, je ohleduplný vůči svému okolí. Látka totiž brání rozšiřování kapének. A čím více lidí nosí roušky, tím menší je riziko šíření nákazy.

WHO doporučuje pro osoby s příznaky této nemoci a také pro ty, kdo se o ně starají, respirátory. Pro zdravotní pracovníky jsou klíčové. Špatně používaný respirátor však může riziko nákazy dokonce ještě zvýšit. WHO také varuje před nošením více roušek najednou. Jako účinnou ochranu doporučuje udržovat bezpečnou vzdálenost od kýchajících a kašlajících osob – nejméně jeden metr. A především důsledné dodržování základních hygienických návyků, jako je mytí rukou.

Mýtus číslo 4: Zvířata jsou rizikem

WHO uklidňuje veřejnost, že neexistuje jediný důkaz, že by se mohla nemoc přenášet prostřednictvím domácích zvířat, například psů nebo koček.  V pátek 28. února ale americké CDC po jednom podezřelém případu upozornil veřejnost, že by se měl nakažený člověk vyhýbat kontaktům se svými mazlíčky. Co se týče hospodářských zvířat, neexistují žádné důkazy, že by se virus přenášel například konzumací masa – jediné riziko spočívá ve spotřebě syrového masa a mléka přímo na trzích se zvířaty. 

Mýtus číslo 5: Balíky z Číny jsou nebezpečné

Virus není schopen přežívat mimo lidské tělo delší dobu, zejména v podmínkách neustálé proměny teplot a dalších extrémů, které panují při dálkové dopravě. Americký úřad CDC i jeho evropská obdoba EDC proto shodně uvádějí, že na zásilkách poslaných z Číny se virus nemůže udržet – jsou tedy zcela bezpečné a nepředstavují v tomto ohledu žádnou hrozbu.

Mýtus číslo 6: Děti jsou nejvíc ohrožené

Obavy rodičů před nemocí jsou pochopitelné, panika ale není namístě, říkají experti. Jednou z největších záhad této epidemie je totiž schopnost dětí odolávat COVIDu-19. Děti odolávají nemoci lépe než kdokoliv jiný – jak počet nakažených, tak úmrtnost je u nich procentuálně jednoznačně nejmenší ze všech kategorií.

Mýtus číslo 7: Fungují domácí triky

Na sociálních sítích a mnoha webech se objevují nepodložené informace o tom, co všechno proti novému koronaviru zabírá. Účinky žádného z těchto přípravků nejsou prokázané, proti viru neexistuje zatím žádná opravdu spolehlivá léčba. Světová zdravotnická organizace konkrétně zmiňuje, že efektivní nejsou; naopak mohou být škodlivé:

  • kouření
  • tradiční bylinková léčba
  • samoléčba

Mýtus číslo 8: Alternativní léčba funguje

Kvůli neexistenci léčby a očkování lidé hledají naději v alternativní léčbě. I v některých českých médiích se objevily informace o účinku červených řas. Je sice pravda, že proti určitým druhům virů mají konkrétní druhy červených řas jistý účinek, ale u nového koronaviru se nic takového neprokázalo – už jen proto, že řas existuje přes čtyři tisíce druhů.

Podobně neprokázaný je účinek česneku a sezamu. WHO sice přiznává, že česnek má antimikrobiální účinky, ale není důvod se domnívat, že mohl porazit nový koronavirus. Jako čisticí prostředek funguje alkohol, ale pouze zevně, nikoliv vnitřně.

Mýtus číslo 9: Před přenosem infekce ochrání kapky a kloktání

Obranou by také podle alternativních léčitelů měly být nosní kapky a kloktání ústní vody. Účinek těchto improvizovaných prostředků nebyl nikdy prokázán u žádného druhu virového onemocnění přenosného kapénkovou infekcí.

Mýtus číslo 10: Koronavirus představuje závažné riziko smrti

Pro mnoho lidí se stala tato nemoc strašákem. U nerizikových skupin obyvatel je ale úmrtnost podobná sezonní chřipce. Naopak hrozbu nemoc představuje pro starší občany a ty se silně oslabenou imunitou, například pro osoby s vážnými, potenciálně smrtelnými chorobami. 

Největší hrozbou je rychlé šíření COVIDu-19, které by zahltilo kapacity nemocnic. Menší množství pacientů by zdravotnictví moderních zemí, jako je Česká republika, mělo zvládat léčit bez větších problémů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 1 hhodinou

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...