Rostoucí počet kosmických letů zpomaluje „hojení“ ozonové vrstvy

V současnosti startuje do vesmíru více raket než kdy dříve. Podle nové studie by to mohlo zpomalit obnovu životně důležité ozonové vrstvy. Problém je podle vědců zcela reálný a současně podceňovaný – zároveň ale řešitelný.

Země má v současné době poprvé fungující kosmický průmysl. Na oběžné dráze se pohybuje kolem dvanácti tisíc satelitů, nejčastěji na nízké oběžné dráze. Lidstvu to přináší obrovský prospěch, ale jsou s tím spojené také problémy.

Jedním z nich je možné narušení ozonové vrstvy raketami; vědci to předpokládali už delší dobu, teď přibývá důkazů, že se to opravdu děje. Není to tak, že by rakety samy o sobě nějak díru přímo „prorazily“, ale s ozonovou vrstvou reagují chemické látky, které jsou se starty, raketami a družicemi spojené.

Experti se výzkumu tohoto fenoménu věnují už více než tři desítky let, ale zpočátku se jim moc nedařilo – hlavně proto, že starty do vesmíru se na začátku tohoto století daly s nadsázkou spočítat na prstech. Například v roce 2004 proběhlo 55 startů na oběžnou dráhu, vloni jich bylo už 259. A očekává se, že letů do kosmu bude nadále rychle přibývat.

Dlouho podceňovaný problém

Ve středních a vyšších vrstvách atmosféry mohou emise z raket a opětovně dopadajících kosmických úlomků zůstat až stokrát déle než emise z pozemních zdrojů, a to hlavně proto, že na orbitě chybí atmosférické vlivy, které se projevují níž. Například odtamtud zmíněné substance nemůže vyplavit déšť z mraků. Švýcarští vědci teď popsali, že přestože většina startů probíhá ze severní polokoule, atmosférická cirkulace šíří tyto znečišťující látky po celém světě.

Výzkumníci simulovali pomocí chemického klimatického modelu vyvinutého na ETH v Curychu to, jak předpokládané raketové emise ovlivní ozonovou vrstvu do roku 2030. Pracovali se scénářem, že v té době bude startovat do kosmu ročně asi 2040 letů, tedy přibližně osmkrát více než nyní. To by znamenalo, že by se celosvětově průměrná tloušťka ozonové vrstvy snížila o téměř 0,3 procenta, přičemž nad Antarktidou, kde se ozonová díra stále tvoří každé jaro, by sezonní pokles činil až procenta čtyři.

I když se tato čísla mohou zdát na první pohled bezvýznamná, je podle autorů důležité si uvědomit, že ozonová vrstva se stále ještě zotavuje z dřívějších škod způsobených chlorofluorouhlovodíky (CFC), které byly zakázány Montrealským protokolem v roce 1989. Navzdory tomu je aktuálně tloušťka globální ozonové vrstvy stále zhruba dvě procenta pod úrovní před průmyslovou revolucí a očekává se, že se plně obnoví až kolem roku 2066. „Naše zjištění naznačují, že emise z raket – v současnosti neregulované – by mohly tuto obnovu zpozdit o několik let nebo dokonce desetiletí – v závislosti na růstu raketového průmyslu,“ varují autoři práce. Vzhledem k tomu, že narušená ozonová vrstva může například přispívat k množství případů rakoviny kůže, jde o důležitý poznatek.

Klíčem je palivo

K poškozování ozonové vrstvy z raketových emisí přispívají především plynný chlor a saze. Chlor přímo ničí molekuly ozonu, zatímco částice sazí zase ohřívají střední vrstvy atmosféry a urychlují tak chemické reakce poškozující ozon.

Zatímco většina raketových pohonných hmot vypouští saze, emise chloru pocházejí především z raketových motorů na tuhá paliva. V současné době mají naopak na ozonovou vrstvu pouze zanedbatelný vliv ty pohonné systémy, které používají kryogenní paliva, jako jsou kapalný kyslík a vodík. Vzhledem k technologické náročnosti manipulace s kryogenními palivy se ale v současné době tato technologie používá jen asi u šesti procent startů raket.

Ani to možná ale není kompletní obrázek. Vědci totiž dokázali modelovat pouze jednu část pohybu rakety – její cestu vzhůru. Chemické látky totiž vznikají také tehdy, když družice zanikají v atmosféře. Hořením se totiž uvolňuje do vzduchu velké množství chemikálií, jež mohou s ozonovou vrstvou nějak reagovat.

Problémem je, že tento aspekt se mnohem hůře modeluje; tyto účinky při návratu do atmosféry jsou navíc obecně špatně popsané a nepracuje se s nimi proto ve většině modelů atmosféry. „Z našeho pohledu je zřejmé, že s rostoucím počtem družic budou emise při návratu do atmosféry častější a celkový dopad na ozonovou vrstvu bude pravděpodobně ještě vyšší než (ukazují) současné odhady. Věda je ale povolána k tomu, aby tyto mezery v našem chápání zaplnila,“ jsou přesvědčení švýcarští experti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 12 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...