Reinfekce hrozí až 61 procentům lidí, ukazuje výzkum brazilské varianty koronaviru

Varianta koronaviru odhalená na konci loňského roku v Brazílii zaplavila tamní město Manaus i kvůli vyšší nakažlivosti a také kvůli schopnosti nakazit lidi, kteří už covid-19 prodělali. Vyplývá to z nové studie britských a brazilských vědců, která podle médií nabízí první podrobnou analýzu chování takzvané brazilské varianty viru SARS-CoV-2. Autoři odhadují, že mutace označovaná jako P.1 by se mohla šířit až dvakrát rychleji ve srovnání s jinými kmeny.

Poprvé byla identifikována ve druhé polovině prosince a od té doby se z Manausu rozšířila do dalších částí Brazílie a do více než 20 zemí včetně Velké Británie a Spojených států. Podle deníku The New York Times (NYT) její zkoumání postupovalo pomaleji než v případě „britské“ a „jihoafrické“ varianty a odborná veřejnost tak neměla příliš jasno v tom, jak velké obavy jsou namístě.

Nová britsko-brazilská studie, která zatím nebyla otištěna odbornou publikací, vychází ze zkušeností v Manausu. Vědci na základě tamního vývoje usuzují, že P.1 by se mohla šířit 1,4 až 2,2krát snadněji než podoby SARS-CoV-2, které se v amazonském městě objevily předtím. Také pozorovali velký počet nakažených, kteří už dříve covid-19 přestáli, přičemž pravděpodobnost takzvané reinfekce odhadli na 25 až 61 procent.

Ve hře je spousta neznámých

Experti ale zdůrazňují, že tyto modely nemusí být přenosné do jiných podmínek. „Zjištění se vztahují na Manaus, ale nevím, jestli mají váhu pro jiná místa,“ řekl virolog z Královské univerzity v Londýně Nuno Faira, který je jedním z autorů nového výzkumu. Podle profesorky Sharon Peacockové, která řídí britské centrum pro monitoring mutací koronaviru, se teprve ukáže, co ze zjištění vyplývá pro Británii.

Podle NYT se nově objevily ještě další dvě studie, které odhalují pozadí „raketového vzestupu“ varianty P.1 ve více než dvoumilionovém hlavním městě brazilského státu Amazonas. S největší pravděpodobností se tam prý začala výrazněji šířit v listopadu. Laboratorní experimenty zase naznačují, že nový kmen by mohl oslabit účinek čínské vakcíny proti covidu-19, kterou se v Brazílii očkuje.

„Je namístě mít se před P.1 na pozoru a tato data nám ukazují proč,“ komentoval studie epidemiolog z Harvardovy univerzity William Hanage.

Pátrání po mutacích

V Británii nyní ve snaze zabránit rozšíření mutace probíhá rozsáhlé vyšetřování s cílem identifikovat jednu z nakažených osob, informoval ministr zdravotnictví Matt Hancock. Variantu P.1 testy v zemi odhalily celkem u šesti lidí, přičemž v jednom případě ji laboratoř detekovala ve vzorku z domácí testovací soupravy, u níž nebyl řádně vyplněný registrační formulář. Neznámý nakažený měl pozitivní test před více než dvěma týdny, píše agentura Reuters.

„Naše pátrání se zúžilo z celé země na 379 domácností na jihovýchodě Anglie a kontaktujeme každou z nich,“ řekl v parlamentu Hancock. Vzniklá situace je podle něj velmi nepravděpodobná, protože kontaktní informace chybí pouze u 0,1 procenta testů.

Kromě Velké Británie potvrdily výskyt brazilské mutace SARS-CoV-2 i další evropské země včetně Německa, Francie a Itálie, která hlásí dokonce desítky případů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 19 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...