Ranní káva pomáhá srdci víc než její celodenní popíjení, ukázal rozsáhlý výzkum

Káva pomáhá zdraví několika částí lidského organismu. Ale kdy a jak ji pít, aby byl efekt nejsilnější? Podle nové studie, jež vyšla v odborném časopise European Heart Journal, čelí lidé, kteří pijí kávu ráno, nižšímu riziku úmrtí na kardiovaskulární onemocnění a úmrtí celkově než ti, již pijí kávu po celý den.

„Dosavadní výzkumy naznačují, že pití kávy nezvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Naopak to vypadá, že snižuje riziko některých chronických onemocnění, například cukrovky 2. typu. Vzhledem k účinkům, které má kofein na naše tělo, jsme chtěli zjistit, jestli má denní doba, kdy pijete kávu, nějaký vliv na zdraví srdce,“ načrtli autoři nové práce.

Vědci z Tulane University v New Orleans pro tento výzkum analyzovali data o 40 725 dospělých lidech. Využili detailní údaje o osobách, které se v letech 1999 až 2018 účastnily amerického Národního průzkumu zdraví a výživy (NHANES). V něm dostávali mimo jiné otázky na to, jaké potraviny a nápoje pravidelně konzumují – a to včetně kávy. Podskupina o 1463 lidech pak vyplnila detailní dotazník, v němž zkoumaní popsali, co a kdy přesně pijí a jí.

Pak experti tato data porovnali s další databází, která ukazovala, kolik lidí z výše popsaného vzorku zemřelo do deseti let a také, co bylo příčinou úmrtí.

Ti, kteří pijí kávu

Výsledky ukázaly, že asi polovina lidí vůbec kávu nepila. Zbytek se dělil na dvě skupiny, jejichž chování se lišilo. Přibližně 36 procent jich pilo kávu ráno nebo před polednem, šestnáct procent si černý nápoj užívalo po celý den, tedy nejen ráno, ale i po obědě, a dokonce i večer.

V porovnání s lidmi, kteří kávu nepili, měli vychutnávači ranní kávy o šestnáct procent nižší pravděpodobnost úmrtí z jakékoli příčiny a o 31 procent nižší pravděpodobnost úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Nic takového se ale nezjistilo u těch, kdo kávu pili po celý den. U nich nedošlo k významnějšímu snížení rizika.

Ranní konzumenti kávy profitovali z nižšího rizika bez ohledu na to, jestli pili mírně nebo často. Hranicí mezi těmito dvěma skupinami byly tři šálky kávy.

Velké proč

„Jedná se o první studii, která testuje vzorce načasování pití kávy a zdravotní výsledky. Naše výsledky naznačují, že není důležité jenom to, jestli pijete kávu anebo kolik jí pijete. Důležitá je i doba během dne, kdy kávu pijete. V našich výživových doporučeních obvykle nedáváme rady ohledně načasování, ale možná bychom na to měli v budoucnu myslet,“ zvažují autoři.

A samozřejmě se věnují i tomu, co asi každého zajímá nejvíc: jak je něco takového možné, proč se liší dopady kávy vypité ráno a večer. „Tato studie nám neříká, proč pití kávy ráno snižuje riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění,“ přiznávají vědci. Možným vysvětlením podle nich je, že konzumace kávy odpoledne nebo večer může narušit takzvaný cirkadiánní rytmus a hladiny hormonů, jako je melatonin.

Jde o jakési biologické hodiny člověka, které mají přibližně čtyřiadvacetihodinový rytmus. Cirkadiánní rytmy říkají tělu, co má kdy dělat. Určují, kdy je člověk připravený na studium, cvičení nebo spaní, radí mu, aby si odpočinul.

To následně vede ke změnám kardiovaskulárních rizikových faktorů, jako je zánět a krevní tlak, což vyvažuje pozitivní účinky kávy, které se projevují ráno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...