Rakovina plic připraví ročně o život skoro pět tisíc Čechů. Pomoci může nová diagnostika

Rakovina plic zůstává přes stále pokročilejší léčbu pořád extrémně nebezpečnou nemocí. Protože může rychle metastázovat, doporučují lékaři kromě změny životního stylu také co nejúčinnější diagnostiku. Pomáhají v tom nové biotechnologie.

Ještě na začátku 20. století byla rakovina plic tak vzácná, že lékaři viděli třeba jenom jediný případ za celou celoživotní kariéru. Množství nádorů ale začalo rychle strmě stoupat. Ve 40. letech už byla příčina díky výzkumům jasná – cigarety. Pro srovnání: V České republice bylo v roce 2021 nově diagnostikováno 6323 případů tohoto závažného onemocnění a ve stejném roce na ně zemřelo 4886 pacientů.

Tabákové společnosti si ale daly záležet a tak se zpráva o škodlivosti kouření šířila velmi pomalu. Ještě v 60. letech dvě třetiny lékařů stále nevěřily tomu, že cigarety jsou nezdravé. Dnes je už vliv cigaret na rakovinu plic a další onemocnění (například infarkt nebo rakovinu slinivky) nezpochybnitelný. Každý rok zemře kvůli cigaretám na rakovinu plic asi 1,5 milionu lidí. Světový den boje proti rakovině plic se připomíná 1. srpna.

Klíčové je odhalit nemoc včas

Klíčové je podle vědců v boji proti této smrtelné nemoci upozornit nejen na závažnost tohoto onemocnění, ale i zásadní význam včasné diagnostiky pro úspěšnou léčbu choroby. Právě k jejímu včasnému odhalení má přispět nová metoda, kterou v rámci klinické studie testuje několik center pro plicní choroby v České republice. Zájemci se mohou stále hlásit ve vybraných zdravotnických zařízeních.

„Rakovina plic je vyléčitelné onemocnění, pokud se diagnostikuje včas. Bohužel, přes 80 procent pacientů přichází až s pokročilým a nevyléčitelným onemocněním. Proto je velmi důležité zaměřit se na takový způsob jeho časné detekce, který bude jednoduchý, spolehlivý a cenově dostupný,“ upozorňuje lékařský ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny Marián Hajdúch.

Už dva roky probíhá v Česku preventivní program hrazený z veřejného zdravotního pojištění, jehož cílem je včasný záchyt nádorových změn, a tím snížení úmrtnosti v důsledku rakoviny plic. Tento screening je založen na kombinaci vyšetření plicním lékařem, nízkodávkového CT (LDCT) a spirometrie v nejvíce rizikové populaci silných kuřáků.

„Nadace pro výzkum rakoviny Česká republika ve spolupráci s Ústavem molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc a pěti dalšími centry po celé ČR na podporu programu časné detekce plicní rakoviny aktuálně provádí ověřovací klinickou studii metody, která doplňuje stávající screening o vyšetření nádorových biomarkerů ve vydechovaném vzduchu. Proces odběru je jednoduchý – stačí pouze deset minut zvolna a přirozeně dýchat do odběrové sady, v níž se sráží vlhkost z dechu a mění se na kapalný kondenzát (tekutinu). Po odeslání do laboratoře je v něm možno hledat molekulární známky plicní rakoviny,“ uvedl jeden ze spoluřešitelů probíhající studie Petr Džubák. Více informací o studii je zde.

Do studie jsou zváni především aktivní nebo bývalí silní kuřáci ve věku 55–74 let, kteří vykouřili za svůj život alespoň 20 balíčkoroků cigaret. To odpovídá například kouření jedné krabičky cigaret denně po dobu dvaceti let nebo půlky krabičky denně po dobu čtyřiceti let. Pro výpočet balíčkoroků lze vyzkoušet Kalkulačku kouření.

„Lidé, kteří splňují daná kritéria, by neměli podceňovat prevenci. Budeme rádi, pokud se studie – třeba u příležitosti významného světového dne – zúčastní. Kromě toho, že si ověří vlastní zdravotní stav, podpoří také výzkum nádorů a jejich diagnostiku v budoucnu. Pokud znáte někoho takového ve svém okolí, prosím, předejte mu informaci o této možnosti,“ vyzývá ředitel nadace Peter Vanek.

Příčiny rakoviny plic jsou jasné

Podle Národního zdravotnického informačního portálu se na vzniku rakoviny plic mohou podílet různé faktory. Některé z nich se dají ovlivnit životním stylem, jiné ne. Zdaleka nejvýznamnější roli při vzniku rakoviny plic hrají karcinogenní látky, které se nacházejí například v cigaretovém kouři a v některých chemických látkách. Doba mezi kontaktem s karcinogenní látkou a vznikem rakoviny plic přitom může být až čtyřicet let.

Zdaleka nejrizikovějším faktorem pro vznik rakoviny plic je kouření. Ohroženi jsou hlavně lidé, kteří začali kouřit už v mládí a konzumovali spoustu cigaret po dlouhou dobu. Na této skutečnosti podle Národního zdravotnického informačního portálu nic nemění ani kouření takzvaných lehkých cigaret.

Riziko vzniku rakoviny se ale zvyšuje nejen u člověka, který kouří, ale také u lidí, kteří kouří pasivně. Ti totiž také vdechují velké množství karcinogenních látek nejen s hlavním proudem kouře, ale i s vedlejším proudem kouře.

Mezi další faktory, které mohou zvyšovat riziko vzniku rakoviny plic, patří:

  • vyšší věk – s přibývajícími léty se riziko vzniku zhoubného nádoru plic zvyšuje
  • škodliviny vdechované na pracovišti – například azbest, arzen; ohroženi jsou například lidé, kteří pracují ve stavebnictví nebo v textilním průmyslu
  • Polycyklické aromatické uhlovodíky, PAU neboli PAH
  • škodliviny vdechované z prostředí – například polétavý prach z průmyslu, zplodiny z dieselových motorů nebo přirozeně se vyskytující radon
  • dříve diagnostikované plicní onemocnění – například chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 15 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...