Ptačí chřipka u Antarktidy zdecimovala mláďata rypoušů

Patogenní kmen ptačí chřipky zabil více než třináct tisíc mláďat rypoušů sloních poté, co nakazil jejich kolonie na sopečných ostrovech u Antarktidy, oznámili australští vědci, které citovala agentura AFP. Výzkumníci objevili Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy poseté mrtvými těly rypoušů, když v říjnu 2025 připluli na vědeckou misi do této oblasti v jižní části Indického oceánu.

Heardův ostrov i McDonaldovy ostrovy jsou pokládány za přírodní ráje. Leží víc než čtyři tisíce kilometrů od australského pobřeží, takže zde zvířata mají klid a žijí jako v dobách, kdy ještě lidé neexistovali. Biologové sem často jezdí, aby opatrně sledovali, jak se chová příroda bez lidské přítomnosti. Když tam na podzim loňského roku dorazila skupina vědců z Australian Antarctic Program, nenašla tam ráj, ale hřbitov.

Pobřeží ostrovů bylo totiž pokryté těly mrtvých zvířat. Vědci našli na místě víc než třináct tisíc mrtvých mláďat rypoušů sloních. Odebrali z nich vzorky tkáně a zjistili, že příčinou úmrtí byla ptačí chřipka. Stejná nemoc byla příčinou smrti dalších šesti druhů zvířat, která se povedlo najít mezi většími mršinami rypoušů – šlo hlavně o několik druhů tučňáků a další mořské ptáky.

Genetické analýzy potvrdily, že všechna uhynulá zvířata žijící na těchto skalnatých ostrůvcích usmrtil nakažlivý kmen ptačí chřipky H5. Epidemie nejvíce postihla mláďata rypoušů sloních, průměrně jich zemřelo 76 procent, ale v některých rypouších koloniích uhynulo až 97 procent mláďat.

Spočítat všechna mrtvá těla trvalo vědcům několik měsíců. „Tyto případy ptačí chřipky typu H5 na Heardově ostrově a McDonaldových ostrovech představují její první potvrzený výskyt na australském zámořském území a svědčí o pokračujícím šíření viru směrem na východ,“ uvedla bioložka Julie McInnesová z výše uvedené organizace.

Heardův ostrov
Zdroj: Australian Antarctic Program

Nenašla se jediná kolonie těchto velkých mořských savců, kterou by virus ušetřil. Snad jedinou pozitivní zprávou je fakt, že se nenakazili žádní albatrosi – tito stěhovaví ptáci mohou migrovat na velké vzdálenosti, takže by mohli virus přenést na další místa, která fungují jako biorezervace, anebo dokonce na australskou pevninu.

Přenašeč

Vědci předpokládají, že virus se na ostrovy dostal během léta loňského roku, když ho tam přinesli migrující ptáci z nejbližších ostrovů – konkrétně z Crozetových ostrovů, francouzského subantarktického souostroví ležícího přibližně patnáct set kilometrů severozápadně.

Experti teď budou ostrovní populace rypoušů detailně sledovat, aby vyhodnotili, jaké dopady bude mít epidemie na kolonie a jestli se vůbec dokáží z této rány vzpamatovat. Pokud se totiž nějaká populace kriticky zmenší, dochází u ní k častějšími příbuzenskému křížení, což má důsledky pro genetickou kvalitu zvířat, která se například stávají zranitelnějšími vůči různým nemocem.

Lidmi neobydlený Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy se nečekaně dostaly na titulní stránky novin, když byly v dubnu 2025 zařazeny na seznam území, na která se vztahují mezinárodní cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
před 2 hhodinami

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
před 3 hhodinami

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
11:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
před 9 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 9 hhodinami

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
včeraAktualizovánovčera v 14:08‌‌

Invaze mývalů do japonských měst sílí, škody rostou

Napříč Japonskem rychle přibývá škod způsobených mývaly. Zatímco se invazní druh šíří do měst, škody v zemědělství se blíží k 700 milionům jenů (asi 95 milionů korun) ročně. Podle japonského ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu to je dvakrát víc než před deseti lety, napsala agentura Kjódó.
včera v 14:00‌‌

Nobelovu cenu získali vědci za objevy umožňující ovládat buňky světlem

Objev optogenetiky natolik posunul lidské poznání, že za něj jeho autoři dostali Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii. Oznámil to v pondělí dopoledne Švédský Karolínský institut.
včeraAktualizovánovčera v 13:30‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.