První očkování proti RSV viru uspělo. Má vynikající výsledky, radují se vědci

Lidský respirační syncytiální virus známý pod zkratkou RSV trápí zejména děti. Právě u nich způsobuje bronchitidy a pneumonie, které mohou být značně závažné. Až doposud proti němu neexistovala vakcína.

Britští vědci dokončili třetí fázi rozsáhlé klinické studie, ve které testovali, jak účinný je přípravek jménem nirsevimab proti RSV viru u kojenců.  Výsledky jsou podle nich skvělé: během celé sezony respiračních chorob jedna dávka spolehlivě chránila na 74,5 procent před hospitalizací. 

Studie, kterou autoři vydali v odborném časopise New England Journal of Medicine, splňovala ty nejpřísnější nároky – byla dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná a postavená na dostatečném počtu zkoumaných osob. 

„Tyto skvělé výsledky ukazují, že nirsevimab má potenciál poskytnout ochranu proti RSV všem kojencům, což by znamenalo úplnou změnu paradigmatu v přístupu k tomuto onemocnění,“ konstatuje spoluautor studie William Muller.

Nejčastější důvod, proč kojenci končí v nemocnici

RSV je běžný, nakažlivý virus, který způsobuje sezónní epidemie infekcí dolních cest dýchacích a vede k bronchiolitidě a pneumonii u kojenců. Je také hlavní příčinou hospitalizací všech kojenců.

Studie se zúčastnili zdraví donošení i nedonošení kojenci, kteří vstupovali do své první RSV sezóny. Nirsevimab vlastně není klasickou vakcínou, ale jedná se o takzvanou monoklonální protilátku. Léky na stejném principu se úspěšně používají i proti covidu, jen v Česku zachránily tisíce životů.

Nirsevimab vyvíjejí společnosti AstraZeneca a Sanofi. Oproti vakcínám mají monoklonální protilátky několik výhod: zejména nevyžadují aktivaci imunitního systému a pomáhají poskytnout rychlou a přímou ochranu před onemocněním.

V současné době je jedinou dostupnou možností prevence RSV látka jménem palivizumab, její využití je ale omezené na vysoce rizikové kojence a poskytuje pouze jednoměsíční ochranu, takže k pokrytí celé sezóny RSV je třeba pět injekcí.

V součinnosti s druhou fází studie probíhala i třetí a rovněž ta byla publikována v časopise New England Journal of Medicine. Hodnotila bezpečnost nirsevimabu u kojenců s vrozenou srdeční vadou, chronickým plicním onemocněním a nedonošeností, kteří vstupovali do první sezóny RSV.  Prokázala, že nirsevimab má podobný profil bezpečnosti a snášenlivosti jako palivizumab. Výsledky u této populace kojenců naznačily podobnou ochranu proti RSV jako u zdravých donošených a pozdně nedonošených dětí.

Během pandemie covidu-19 se RSV díky epidemickým opatřením téměř ztratil, v současné době se ale zase v mnoha částech světa vrací – na podzim se s ním potýkaly i děti v Česku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...