První člověk dostal očkování proti melanomu. Vakcína funguje na principu mRNA

V polovině června došlo k dalšímu milníku v očkování. První člověk dostal vakcínu proti smrtící rakovině kůže. Je založená na stejné technologii jako některá očkování proti covidu-19.

Už řadu let se výzkum vakcín na principu mRNA považuje za velmi nadějný pro řadu chorob. Pandemie nového koronaviru k nim přitáhla ale poprvé i pozornost širší veřejnosti –⁠ očkování Pfizer/BioNTech a Moderna založená na tomto principu už dostaly stovky milionů lidí a vykazují vysokou účinnost.

Obě společnosti ale upozorňují, že covid je jen začátek –⁠ tato biotechnologie má totiž mnohem větší potenciál.

Další milník byl dosažen v pátek 18. června, kdy dostal první lidský pacient mRNA vakcínu proti melanomu, zhoubné rakovině kůže. Jde o druhou fázi klinické studie, která má zjistit účinnost, spolehlivost a bezpečnost očkovací látky s pracovním jménem BNT111.

První fáze studie už skončila, podle BioNTechu byla velmi nadějná. Podle jejích výsledků na zvířecích modelech a lidských tkáňových kulturách se zdá, že tato látka vyvolá silnou a bezpečnou protilátkovou odpověď.

„Naší vizí je využít sílu imunitního systému proti rakovině a infekčním onemocněním. Podařilo se nám prokázat potenciál mRNA vakcín při řešení pandemie covidu-19. Nesmíme ale zapomínat, že také rakovina je globální zdravotní hrozbou, dokonce horší než současná pandemie,“ uvedla v prohlášení doktorka Özlem Türeci, spoluzakladatelka a hlavní lékařka společnosti BioNTech.

Potenciál mRNA vakcín se otevírá

„BNT111 už prokázala příznivý bezpečnostní profil a povzbudivé předběžné výsledky v počátečním klinickém hodnocení. Zahájení léčby pacientů v naší studii fáze 2 nám dává odvahu pokračovat k využití potenciálu mRNA vakcín pro pacienty s rakovinou,“ dodala vědkyně.

Tato experimentální protinádorová mRNA léčba by neměla fungovat sama o sobě, ale v rámci širší platformy FixVac. Ta zahrnuje několik imunoterapeutických přípravků, které obsahují buněčné instrukce k vytvoření antigenů společných pro různé typy rakoviny, jež jsou podávány nemocným ve snaze přimět imunitní systém k tvorbě protilátek proti nim.

Tímto způsobem se imunitní systém „vycvičí“ ke zničení nádorů dřív, než se stanou problematickými. BNT111 je zatím nejpokročilejší léčbou v rámci projektu FixVac a je zaměřen na čtyři antigeny –⁠ alespoň jeden z nich je přítomen u více než 90 procent případů metastázujícího melanomu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 1 hhodinou

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...