Proč jsou mravenci tak silní? Podle vědců za to může ztráta dovednosti létat

Ztráta schopnosti létat umožnila, aby se mravenčí dělnice staly fyzicky silnějšími. Naznačila to nová studie, kterou publikoval odborný časopis Frontiers in Zoology. Křídlové svaly podle vědců totiž zabíraly hlavní část hrudi mravenců, což omezovalo potenciál jiných svalů.

Mravenci představují jednu z nejúspěšnějších skupin hmyzu. Jejich kolonie se vyskytují téměř ve všech koutech světa – je možné je najít v deštných pralesech i pouštích, nevyhýbají se ani lidským obydlím. 

Tento společenský druh hmyzu je také proslulý tím, že jeho zástupci dokáží unést předměty, jež jsou mnohonásobně těžší než oni sami. Síla mravenců byla přitom až doposud spíše opomíjená, dřívější studie se totiž soustředily spíše na sociální aspekty mravenišť.

Odpověď na otázku, proč jsou mravenčí dělnice tak fyzicky zdatné, se však nyní pokusila najít studie vědců z Okinawa Institute of Science and Technology Graduate University (OIST) a pařížské Sorbonny.

„Mravenčí dělnice se vyvinuly z létajícího hmyzu,“ poznamenal profesor Evan Economo z OIST. „Vždy jsme předpokládali, že ztráta letu pomohla optimalizovat mravenčí těla pro práci na zemi,“ dodal.

Cílem vědců bylo analyzovat obecné rysy, které jsou přítomné u všech mravenců. Z toho důvodu pro svou studii využili dva vzdáleně příbuzné druhy. K dispozici přitom měli jak neokřídlené mravenčí dělnice, tak létající královny.

Schopnost létat jako omezení

Během studie autoři pořídili detailní rentgenové snímky hrudí mravenců. S jejich pomocí pak zmapovali všechny tamní svaly a vytvořili 3D modely. Nakonec porovnali nálezy těchto dvou druhů s řadou dalších mravenců a bezkřídlého hmyzu.

Došli přitom k závěru, že schopnost létat se pojila s výraznými omezeními pro stavbu těla. U létajícího hmyzu totiž zabírají svaly křídel hlavní část hrudníku – někdy i více než 50 procent. To znamená, že ostatní svaly, které se používají k podpoře a pohybu hlavy, nohou a břicha, jsou svázány a stlačeny proti vnější kostře. 

Jakmile však toto omezení zmizí, veškerý prostor v hrudi se otevře, což podle vědců umožní zbylým svalům se rozpínat a reorganizovat.  „V hrudi mravenčí dělnice je všechno v maličkém prostoru krásně integrováno,“ poznamenal nedávno zesnulý hlavní autor výzkumu Christian Peeters ze Sorbonny.

„Všechny tři svalové skupiny se zvětšily, což dává mravencům-dělníkům větší sílu. Došlo také ke změně geometrie krčních svalů, které podpírají hlavu a pohybují jí,“ uvedl dále s tím, že upraveno bylo také vnitřní uchycení svalů.

Podle vědců je přitom zajímavé, že bezkřídlé vosy zareagovaly na ztrátu dovednosti létat zcela jinak než mravenci. Jsou samotářské a konzumují potravu tak, jak ji najdou. Mravenci jsou však součástí kolonií – loví a sbírají potravu, kterou pak pro ostatní potřebují odnést zpět do mraveniště. Proto je logické, že existoval u mravenců selekční tlak na podporu síly. Ve výzkumu mravenčí síly chtějí vědci i nadále pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 4 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 6 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...