Nepravdivé informace, úmyslné lži i pravdivá fakta vytržená z kontextu. Ekosystém dezinformací v posledních letech rychle roste a bují. Zajímá proto stále více expertů z nejrůznějších oborů. Psychologové, kteří tento fenomén prostudovali, věří, že našli příčinu, která lidi k šíření fake news vede.
Viníkem je podle nové studie vydané časopisem Proceedings of the National Academy of Sciences samotná struktura sociálních sítí, tedy místa, kde mají dezinformace a nepravdivé zprávy největší rozšíření.
Šiřitelé dezinformací nejsou nutně hloupí ani nevzdělaní, vyvracejí autoři práce rozšířený mýtus. Ani jim nechybí dostatečné schopnosti kritického myšlení potřebné k rozeznání pravdy od lži. A ani jejich úsudek příliš nezkresluje jejich silné politické přesvědčení.
Vědci zjistili, že za asi 40 procenty všech falešných zpráv stojí pouhých 15 procent uživatelů sociálních sítí. Ukázalo se, že podobně jako v každé videohře, i v sociálních médiích existuje systém odměn, který uživatele motivuje k tomu, aby zůstali na svých účtech a pokračovali v publikování a sdílení. Uživatelé, kteří často zveřejňují a sdílejí, zejména senzační a poutavé informace, pravděpodobně přitáhnou větší pozornost než ti, kdo se dělí o „normální věci“.
„Uživatelé sociálních sítí si vytvářejí návyky sdílet informace, za které získají uznání ostatních,“ napsali vědci. Vede je k tomu návyk získaný tím, jak sociální sítě své uživatele odměňují za dosah jejich příspěvků. „Jakmile si tito lidé takové návyky vytvoří, téměř automaticky pak sdílejí cokoliv, aniž by zvažovali důsledky , například to, že by mohli šířit dezinformace.“
Zveřejňování, sdílení a zapojování se do komunikace s ostatními na sociálních sítích se tedy může stát návykem, do značné míry podobným, jako je závislost na některých substancích.
Struktura sociálních sítí v hlavní roli
„Naše zjištění ukazují, že dezinformace se nešíří kvůli nějakému intelektuálními deficitu uživatelů. Ve skutečnosti za to mohou funkce a struktury samotných sociálních médií,“ komentovala výsledky Wendy Woodová, která na výzkumu pracovala.
„Návyky uživatelů sociálních médií jsou větším faktorem šíření dezinformací než jejich jednotlivé vlastnosti. Z předchozích výzkumů víme, že někteří lidé nezpracovávají informace kriticky a jiní si zase vytvářejí názory na základě politických předsudků, což také ovlivňuje jejich schopnost rozpoznat nepravdivé zprávy na internetu,“ uvedla Gizem Ceylanová, která studii vedla. „Ukázali jsme teď ale, že co se týká šíření dezinformací, tak samotná struktura odměn na sociálních sítích hraje ještě větší roli.“
Test na lidech
Celkově se studie zúčastnilo 2 476 aktivních uživatelů Facebooku ve věku od 18 do 89 let, kteří se dobrovolně přihlásili k účasti v reakci na on-line reklamu. Za vyplnění přibližně sedmiminutového dotazníku dostali zaplaceno.
Výzkumníci překvapivě zjistili, že právě to, jak byli lidé zvyklí se sítěmi pracovat, mělo největší vliv na množství dezinformací, které šířili. Tento faktor měl mnohem silnější vliv než politické přesvědčení, vzdělání nebo (ne)dostatek kritického myšlení. Častí uživatelé sociálních sítí totiž přeposílali až šestkrát více falešných zpráv než příležitostní nebo noví uživatelé.
„Tento typ chování byl v minulosti odměňován algoritmy, které upřednostňují angažovanost při výběru příspěvků, jež uživatelé uvidí ve svém news feedu, a také strukturou a designem samotných stránek,“ uvedl druhý autor studie Ian A. Anderson, který se věnuje behaviorálním vědám. „Pochopení dynamiky šíření dezinformací je důležité vzhledem k jejich politickým, zdravotním a sociálním důsledkům.“
„Zkušení“ uživatelé Facebooku, zdá se, velmi dobře reagovali na to, jak pracují jeho algoritmy - přinejmenším podvědomě tedy věděli, že čím kontroverznější příspěvek, tím větší bude odezva na něj. A proto šířili mnohem víc nejen zprávy, které odpovídaly jejich politickému přesvědčení, ale i ty, jež mu odporovaly.
Mozek závislý na stimulaci
Biologický mechanismus spojený se závislostí na sociálních sítích byl přitom popsaný už dříve. Když se člověk přihlásí do své oblíbené aplikace, zvýší se dopaminové signály v jeho mozku - tyto neurotransmitery jsou přitom spojené s potěšením.
Mozek si na to při opakování tohoto stavu navykne: bere tento dopamin jako odměnu a signalizuje, že taková aktivita je hodna opakování. Tato reakce může být ještě větší a pro mozek tedy příjemnější, když člověk dostane na sociální sítí „odměnu“ - tedy lajk, sdílení nebo pozitivní komentář. U některých uživatelů je odměnou i negativní reakce, protože mají radost z toho, že někoho naštvou.
Takové pozitivní pocity při používání sociálních sítí jsou pouze dočasné. „Způsob, jakým se váš mozek zapojuje do tohoto pozitivního posilování, je vidět i u jiných závislostí. Takže, jak dobrý pocit dopaminu vyprchá, vrátíte se ke zdroji (v tomto případě k sociálním sítím) pro více tohoto pocitu,“ upozorňuje web Rehabilitae.info.
„V některých případech mohou být sociální média vítaným rozptýlením, pokud jste izolovaní kvůli práci nebo nemoci. Čím více se zapojíte, tím více vám váš mozek řekne, že jde o činnost, která může pomoci snížit osamělost (což ve skutečnosti nemusí být nutně pravda),“ doplňuje web.
Mohlo by se tak zdát, že boj proti šíření dezinformací je předem ztracený, jenže poslední fáze experimentu ukázala, že opak je pravdou. Když vědci využili v pokusu jiný algoritmus, který neodměňoval uživatele za dosah, ale za pravdivost, počet sdílení pravdivých zpráv se velmi rychle zdvojnásobil.
