Přistání na Měsíci, cesta na Mars a setkání s asteroidem. Kosmický výzkum v roce 2018 bude velkolepý

Roku 2018 by se mělo odehrát mnoho zásadních vědeckých výzkumů, které mají potenciál posunout lidské poznání o pořádný kus dál. Bude to velmi dobře vidět na kosmickém výzkumu, který by měl být letos opravdu přelomový.

Vesmírné dostihy. Tak by se dal shrnout výhled toho, co se odehraje v kosmickém výzkum během roku 2018. Všechny tyto očekávané události ale samozřejmě nemusí nastat – většina plánů může být odložena kvůli technickým komplikacím.

Indové poletí na Měsíc, NASA na Mars, Japonci na asteroid

Tento rok se ponese ve znamení vesmírných dostihů. Jednou z prvních velkých misí roku bude indická sonda Chandrayaan 2, která by měla odstartovat na raketě GSLV někdy v březnu. Jedná se o pokračování úspěšné expedice z roku 2008. Nejenže se dostane na oběžnou dráhu Měsíce, ale také na něm přistane. Dvacetikilové vozítko by tam mělo provádět chemickou analýzu hornin, data bude na Zemi posílat přes sondu na oběžné dráze Měsíce.

V květnu by měla odstartovat cestu k Marsu planetární sonda InSight. Původně měla odletět už v březnu 2016, kvůli nedostatku jednoho francouzského přístroje však start musel být o dva roky odložen. Tato sonda se nebude po Rudé planetě pohybovat, zůstane na místě a tam bude pomocí citlivého seismometru zaznamenávat, co se děje pod povrchem planety. To znamená, že bude měřit sílu „marsotřesení“ nebo sledovat tepelné toky v kůře planety.

V červenci by měla dorazit japonská sonda Hajabusa 2 ke svému cíli, asteroidu 16217 Ryugu. Pokud vše vyjde podle plánů, tak na něm přistane a odebere z něj pomocí sofistikovaných přístrojů několik vzorků, je na to vybavena například skákajícími roboty MINERVA-II, které budou asteroid také fotit. Tato mise navazuje na misi Hajabusa, která poslala sondu na asteroid Itokawa – a opravdu přinesla na Zemi asi 1500 mikroskopických zrnek z jeho povrchu.

Vizualizace: Hajabusa 2 a asteroid
Zdroj: Wikimedia Commmons/Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt (DLR)

V srpnu dojde k dalšímu setkání s asteroidem – tentokrát se o něj postará americká mise Osiris-Rex, který se setká s „temným asteroidem“ Bennu. Tato sonda odstartovala na podzim roku 2016, na asteroidu by také měla přistát; vzorky by na něm měla sbírat dlouhých sedm let, k Zemi se vrátí v roce 2023.

Nahrávám video
Mise OSIRIS-REx
Zdroj: ČT24

Mise BepiColombo zase prozkoumá tajemství planety Merkur. Jedná se o spolupráci evropských a japonských kosmických organizací, která vyšle v říjnu k této planetě rovnou dvě sondy – nepřistanou tam, ale v prosinci 2025 se dostanou na jeho oběžnou dráhu. Pomocí jedenácti citlivých přístrojů pak zmapuje povrch Merkuru a bude na ně m pátrat po vodě.

Rok ve znamení Muska?

Hodně se bude mluvit také o Elonu Muskovi a jeho společnosti SpaceX. Letos by měl totiž ukázat v praxi jednu z nejsilnějších raket, které lidstvo postavilo – Falcon Heavy. Už na konci loňského roku představil fotografie tohoto stroje, který vzniká v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě.

Tato raketa je složená ze dvou upravených nosičů Falcon 9, které jsou připevněné k jádru – které je tvořené standardní raketou Falcon 9. Falcon Heavy je navržený tak, aby mohl přistávat a je tedy znovuvyužitelný. Pokud se vše povede, měl by být schopen vynést na oběžnou dráhu 57 tun nákladu. To by mělo stačit nejen k ještě efektivnější dopravě nákladu na oběžnou dráhu, ale později také k tomu, aby lidská posádka mohla opustit oběžnou dráhu Země.

Letos by také společnosti SpaceX a Boeing mohly začít dopravovat astronauty na ISS, zatím byly Spojené státy v tomto ohledu závislé na ruských raketách Sojuz. Měly by proběhnout první testovací lety, podle jejich výsledků se uvidí, co dál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 8 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 11 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 13 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...