Prestižní Cena Wernera von Siemense zná vítěze. Milion korun si rozdělí čeští vědci i studenti

Celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů převzalo ocenění ve 20. ročníku prestižní vědecké soutěže Cena Wernera von Siemense. Český Siemens v ní udělil ceny projektům z oblasti technických a přírodovědných oborů v sedmi kategoriích, a to včetně zvláštního ocenění za překonání překážek při studiu a ceny za nejlepší ženskou disertační práci. Vítězové si rozdělili finanční odměny v celkové výši milion korun.

Cena Wernera von Siemense letos slaví 20 let od založení, během nichž podpořila firma Siemens 344 vědců a na odměnách rozdělila nyní již přes 10 milionů korun. Do 20. ročníku soutěže, která oceňuje práce z oblasti technických a přírodovědných oborů, se přihlásilo rekordních přes 400 soutěžících.

V kategorii o nejvýznamnější výsledek vývoje a inovace byl za vyvinutí nové metody vhodné pro in vitro diagnostiku a objevování biologicky aktivních látek, které se mohou stát základem nových léků, oceněn tým Václava Navrátila (AV ČR).

Za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu si cenu odnesl tým Jiřího Čejky (AV ČR a Přírodovědecká fakulta UK), který objevil a popsal novou metodu přípravy tzv. zeolitů, původně přírodních minerálů, které jsou dnes vyráběny synteticky. Ty v současné době představují nejdůležitější průmyslové katalyzátory s využitím při zpracování ropy, v petrochemii, přípravě speciálních chemikálií a ochraně životního prostředí.

Jako již tradičně se nejvíce soutěžících přihlásilo v kategoriích o nejlepší diplomovou a disertační práci. Ocenění si odnesli Martin Gajarský (Masarykova univerzita) za nejlepší diplomovou práci, jejíž zásadní význam spočívá v objevu nového strukturního motivu DNA a poukázání na nové principy skládání sekvencí DNA, a Kateřina Holá (Univerzita Palackého v Olomouci) za nejlepší disertační práci, v níž do značné míry přispěla k objevu prvního 2D „organického“ magnetu založeného na funkcionalizovaném grafenu a také k řešení dlouhodobé výzvy v oblasti uhlíkových kvantových teček. Tyto tečky se využívají pro zobrazování buněk, nádorových tkání nebo ke sklízení energie pro technické aplikace, jako je štěpení vody nebo pro solární články. Práce Kateřiny Holé také získala zvláštní ocenění za nejlepší disertační práci napsanou ženou, kterou český Siemens uděluje již popáté v rámci podpory diverzity ve vědě.

Zvláštní ocenění za překonání překážek a cena pro nejlepšího pedagoga

Siemens opět udělil zvláštní ocenění studentovi, který překonal potíže dané zdravotním postižením a dosáhl navzdory němu mimořádných studijních nebo výzkumných výsledků. Získala jej Tereza Pařilová (Masarykova univerzita), která dokázala díky své houževnatosti a přístupu překonat těžké komplikace spojené se svým chronickým onemocněním a dosáhla mimořádných výsledků v magisterském a doktorském studium oboru Informatika.

Cenu pro nejlepšího pedagoga si odnesl Zdeněk Vostracký, uznávaný odborník v oblasti elektrotechniky a významný propagátor komplexního inženýrského vzdělávání s více než 50 lety pedagogické praxe.

„Velmi oceňuji společnost Siemens, že se dlouhodobě věnuje nejen podpoře vědy a výzkumu, ale také jejich medializaci a popularizaci. Soutěž o Cenu Wernera von Siemense každoročně ukazuje, že v oblasti vědy a výzkumu má jak Akademie věd, tak i vysoké školy co nabídnout. Motivuje především studenty významných technických a přírodovědných univerzit a přispívá tak významně k našemu společnému cíli,“ komentovala soutěž předsedkyně Akademie věd České republiky Eva Zažímalová.

Milion pro studenty i vědce

Cenu Wernera von Siemense pořádá Siemens spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. Záštitu nad udílením cen poskytuje ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a ministerstvo průmyslu a obchodu.

Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v Česku. V předchozích devatenácti ročnících soutěže bylo již oceněno 319 studentů, pedagogů a vědců a Siemens v nich formou finančních odměn podpořil české školství a vědu celkovou částkou dosahující devíti milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 7 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 10 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 12 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...