Přes stoupající počet živelních katastrof plánuje vláda USA zásadní omezení peněz pro meteorology

Spojené státy se potýkají s řadou přírodních katastrof od povodní přes tornáda až po hurikány. Meteorologové umí snižovat jejich dopady, ale přesto, že těchto událostí kvůli změně klimatu přibývá, se americká vláda Donalda Trumpa snaží snižovat finance pro vědce.

Nejtragičtější přívalová povodeň ve Spojených státech amerických za téměř půlstoletí způsobená silnými bouřkami se brzy ráno 4. července přehnala kopcovitou texaskou oblastí a zabila přes sto lidí. Mezi obětmi jsou i školačky z Camp Mystic, křesťanského letního tábora s téměř stoletou tradicí umístěného na březích řeky Guadalupe. Tato katastrofa vyvolala otázky, jestli k ní přispěl nedostatek personálu, který vznikl důsledku propouštění nařízeného Úřadem pro efektivitu vlády (DOGE) a vynucených předčasných odchodů (ve zkušební době) z Národní povětrnostní služby (NWS).

Pobočka meteorologické služby v New Braunfels, která byla zodpovědná za příslušné varování, přišla o dvaadvacet procent svých zaměstnanců. Zrovna pro tuto událost však byla služba posílena na pět meteorologů místo obvyklých dvou. A podle jejich výstupů to vypadá, že si vedla dobře – vydala řádné výstrahy a varování před povodněmi. Problémem samozřejmě byla příslušná distribuce těchto informací ke všem ohroženým v pozdní noční době v oblasti s potenciálně horším dosahem mobilního signálu. Jenže do budoucna může být situace mnohem složitější.

Nedostatek meteorologů ohrožuje bezpečnost lidí

Škrty v organizaci NOAA, pod kterou povětrnostní služba patří, mohou vést k narušení schopnosti chránit lidi před potenciálním nebezpečím v blízké budoucnosti. Zejména letošní ztráta mnoha dlouholetých vedoucích pracovníků meteorologické služby – lidí s desítkami let zkušeností – představuje značné nebezpečí pro zajištění ochrany lidí a majetku. Navíc nepřichází žádné nové síly, které by „starou gardu“ nahradily.

I kdyby meteorologická služba znovu začala najímat, mohla by mít problém přilákat talentované lidi, neboť kdo bude chtít pracovat za situace, kdy ve vzduchu visí hrozba náhlého a bezdůvodného propuštění?

Masivní ztráty personálu v NOAA způsobily, že nejméně osm ze 122 poboček NWS už nemůže fungovat nepřetržitě jako dříve. Kvůli poklesu personálu se o osmnáct procent snížilo množství sondážních, tedy balonových měření (vypouštějí se zpravidla dvakrát denně) – někde se nyní vypouští balon jen jednou denně, někde dokonce vůbec. Tato měření jsou přitom zdrojem velmi důležitých dat jednak numerických předpovědních modelů, jednak při předpovědích během situací s výskytem nebezpečných bouří a také v hurikánech na pobřeží Mexického zálivu a Atlantiku.

Má být hůř

A zveřejněný návrh rozpočtu pro příští rok je ještě horší. Znamenal by uzavření všech laboratoří NOAA, včetně Národní laboratoře pro silné bouře (která byla založena v roce 1964 a provozuje jeden z klíčových nástrojů používaných k vytváření předpovědí přívalových povodní, který byl použit i při povodních v Texasu) a dalších s podobně dlouhou historií inovací a úspěchů. To zahrnuje i dvě laboratoře, které nejvíce pomáhají zlepšovat předpovědi hurikánů (AOML a GFDL).

Důvodem pro toto jednání je Projekt 2025, který popisuje Úřad pro oceánský a atmosférický výzkum provozující všechny tyto laboratoře jako „zdroj velké části klimatického alarmismu v NOAA“.

Navrhované uzavření Národní laboratoře pro silné bouře by znamenalo navíc zrušení už vyvíjeného programu FACETs, který má připravit varování nové generace pro všechna povětrnostní rizika, a dále programu Warn-on-Forecast, jehož cílem je prodloužit dobu varování před tornády, silnými bouřkami a přívalovými povodněmi.

Pokud Kongres schválí návrh rozpočtu NOAA v současné podobě, uzavře vládní výzkumné laboratoře potřebné k vytvoření těchto nástrojů. Šlo by o zničení základní infrastruktury potřebné k provádění výzkumu počasí – včetně zlepšení předpovědí hurikánů. Zotavení z takového kroku by pak potrvalo minimálně roky, i kdyby financování v příštím roce bylo plně obnoveno. Administrativa jako důvod uvádí, že chce privatizovat NWS.

Uvádí se to i v Projektu 2025, který tvrdí, že podle studií jsou předpovědi a varování poskytované soukromými společnostmi spolehlivější než ty, které poskytuje NWS. Ve skutečnosti se ale většina soukromých předpovědních firem a meteorologů silně spoléhá na modely počasí počítané v NWS. Využívány jsou i předpovědní diskuse a další produkty z NOAA, které mají silný informační obsah.

Pokud by se mělo převádět do soukromých rukou, bylo by potřeba k tomu vypracovat řádný plán pro postupný přechod, aby během něj nedošlo vlivem výpadku služeb poskytovaných v současnosti k vyššímu počtu obětí extrémních povětrnostních jevů kvůli nedostatku varování v důsledku škrtů v NOAA a meteorologické službě.

To vše se děje v době, kdy kvůli změně klimatu narůstá počet extrémních jevů včetně výskytu ničivých přívalových povodní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...