Přenos energie z vesmíru na Zemi může fungovat. Cestu k orbitálním elektrárnám naznačil nový experiment

Evropská vesmírná agentura pracuje na technologiích, které by mohly lidstvu zajistit dostatek energie z kosmu. Zatím je tento projekt v začátku, plán ale říká, že první výsledky by měly být už kolem poloviny století.

Zní to jako utopie: energie, kterou zachytávají ničím nerušené solární elektrárny ve vesmíru, by mohla snadno nasytit všechny potřeby lidstva. Má to jediný problém: zatím neexistují technologie, které by dokázaly tento přenos zajistit.

Na řešení pracuje Evropská kosmická agentura prostřednictvím své iniciativy SOLARIS. Chce prozkoumat klíčové technologie potřebné k tomu, aby se vesmírná solární energie stala realitou – a to co nejdříve. Jedna z těchto technologií – bezdrátový přenos energie – byla nedávno předvedena v Německu před publikem, lidmi z byznysu a státní správy.

Tato demonstrace se odehrála v inovační továrně X-Works společnosti Airbus v Mnichově. Pomocí mikrovlnného vysílání tam dokázali vědci poslat ekologicky vyrobenou energii mezi dvěma body představujícími „vesmír“ a „Zemi“ na vzdálenost 36 metrů.

Přijatá energie byla využitá k osvětlení modelu města a k výrobě zeleného vodíku štěpením vody. Dokonce posloužila k přípravě prvního bezdrátově chlazeného piva na světě – to pak mohli diváci vypít.

Autoři přiznávají, že dosažená vzdálenost je zatím malá, ale považují ji za úspěch. Šlo o to demonstrovat technologický princip, dále už je problém hlavně ve škálování a ztrátách energie. A na tom chtějí vědci pracovat dál.

Záblesky budoucího světa

Kdyby se podařilo systém reálně vytvořit, pak by družice vybavené obřími solárními panely na geostacionární oběžné dráze trvale a nepřetržitě sbíraly sluneční světlo, které by pak přeměňovaly na mikrovlny o nízké hustotě výkonu a bezpečně je vysílaly dolů k přijímacím stanicím na Zemi. Z fyzikálních důvodů by tyto družice musely být velké, řádově několik kilometrů, aby mohly vyrábět energii odpovídající výkonu typické jaderné elektrárny. Totéž by platilo pro sběrná zařízení na povrchu Země.

Dosažení této vize by vyžadovalo technický pokrok v oblastech, jako je výroba a robotická montáž ve vesmíru, levná fotovoltaika s vysokou účinností, výkonná elektronika a formování radiofrekvenčních paprsků. Současně by bylo třeba provést další výzkum, který by ukázal, že tyto silné vlny z vesmíru by neměly negativní dopad na zdraví lidí a zvířat ani na nejrůznější technologie, například letadla a družice.

Projekt ESA SOLARIS bude zkoumat tyto technologie, aby se členské státy agentury mohly informovaně rozhodnout o budoucím zavedení kosmické solární energie jako nového zdroje čisté, stále dostupné „základní“ energie, která doplní stávající obnovitelné zdroje energie a pomůže Evropě dosáhnout do poloviny století nulové čisté spotřeby.

Jakýkoli průlom dosažený v těchto oblastech bude navíc přínosem i pro mnoho dalších vesmírných letů a pozemských aplikací, věří vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...