Přehrady sehrály při povodních v roce 1997 klíčovou roli. Ochránily obyvatele i majetky

Při povodních, které zasáhly roku 1997 Moravu a Slezsko, hrály klíčovou roli velké přehrady. Například tehdy teprve dokončená Slezská Harta dokázala zadržet část povodně, která by jinak způsobila škody za zhruba pětinu ceny celé přehrady.

Podle zprávy českých meteorologů a hydrologů o povodních pomohly přehrady významně snížit dopady, které by jinak velká voda měla. „Vodní díla výrazně zmenšila maximální odtoky proti přítokům do nádrží,“ uvádějí její autoři.

Slezská Harta zachránila stovky milionů

Největších efektů přitom dosáhly Slezská Harta na Morávce a Vír na Svratce. Slezská Harta byla navíc před příchodem povodní z jiných důvodů značně vyprázdněná. „Obě nádrže zadržely podstatnou část objemu povodňových vln. Ostatní vodní díla s nevýznamnými retenčními objemy alespoň zpozdila vrcholy povodňových vln, a tak je poněkud časově oddělila od maxim z neovládaných částí povodní,“ doplňují vědci.

Slezská Harta byla v té době těsně po dokončení, akorát začínal takzvaný napouštěcí cyklus, který měl trvat pět let. Nakonec se přehrada během pouhých pár dní napustila při povodních přibližně z poloviny. Přestože do ní vtékalo až 230 metrů krychlových vody za sekundu, ven vytékal pouhý jeden metr krychlový za sekundu. Řada sídel pod přehradou tak byla ušetřena povodní, které jinde zabíjely.

„Kdyby tam přehrada nebyla, potíže by se posunuly níže po toku,“ vysvětluje vedoucí katedry hydrotechniky ČVUT Ladislav Satrapa. „Pokud by nezafungovala, průtoky v Moravici by byly vyšší asi o 160 kubíků za sekundu a v Opavě asi o sto kubíků za sekundu. Bylo to štěstí v neštěstí. Odřízla tam přibližně padesátiletou povodeň,“ dodává.

Efekt této vodní stavby se dá dokonce velmi přesně vyjádřit v penězích. „Přehrada tím, jak fungovala, snížila škody v současných cenách asi o 680 milionů korun. Když jsme to přepočítali na původní ceny, bylo to asi 360 milionů korun, což je jedna pětina celé ceny Slezské Harty,“ dodává Satrapa.

Nahrávám video

Lidé neselhali

Autoři zprávy ocenili, jak dobře byla komplikovaná situace zvládnuta vedením přehrad. Jejich obsluha stála před nepříjemnou volbou nepouštět vody moc a současně zabránit kolapsu nádrží – například u vodního díla Šance hrozilo, že hladina v nádrži stoupající k maximální povolené úrovni oživí pohyb sesuvu svahu. 

Detailní analýza záznamů z přehrad po povodních ukázala, že na mnoha z nich sice docházelo k drobnějším chybám a objevila se i řada nedostatků zejména při měřeních, ale nemělo to na kontrolu povodně větší dopadů.

Rybníky pomohly

Vědci neanalyzovali jen velké moderní přehrady, ale také takzvaná „menší vodní díla“, tedy hlavně klasické rybníky. Také ty hrály při povodních důležitou roli, byť menší než velké přehrady. Jejich schopnost zadržovat vodu se projevuje hlavně při menších povodních, i při těch historicky největších v roce 1997 ale pomáhaly v lokálním měřítku získat čas na nutná opatření níže na toku.

To si ale vybralo na těchto vodních dílech značnou daň – došlo k zanesení nádrží, přívodních i odtokových stok, ale došlo i k protržení hrází několika drobných rybníků, naštěstí bez vážnějších následků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...