Před dvaceti lety lékaři poprvé transplantovali lidský jazyk. Zákrok byl extrémně náročný

Dne 19. července 2003 provedli lékaři ve Všeobecné nemocnici ve Vídni vůbec první transplantaci lidského jazyka na světě. Operace trvala 14 hodin a lékaři při ní 42letému pacientovi napřed odstranili zhoubný nádor, který zasáhl jeho čelist a jazyk, a poté mu implantovali nový jazyk. Zákrok provedli chirurgové Christian Kermer a Franz Watzinger.

Lidský jazyk je nenahraditelný orgán, důležitý je nejen pro schopnost mluvit, ale především při zpracování potravy a polykání. Lidé, kteří o jazyk přišli v důsledku nemoci, úrazu nebo po chirurgickém zákroku například při nádorovém onemocnění ústní dutiny, často musejí přijímat potravu žaludeční sondou.

Kromě transplantace byla jednou z možností, jak jim alespoň částečně nahradit jazyk, jeho rekonstrukce. Lékaři většinou vytvářejí pacientovi v ústech „kapsu“ z ústní sliznice, do které voperují kosterní svalovinu odebranou ze zad nebo břicha.

Rekonstrukce nebo transplantace jazyka bývá také součástí transplantací obličeje, kterých se již lékařům ve světě několik podařilo. Prvenství patří španělským lékařům, kteří v roce 2009 v nemocnici La Fe ve Valencii pacientovi transplantovali novou tvář, čelist i jazyk. Několik úspěšných transplantací obličeje včetně rekonstrukce jazyka provedli lékaři v USA, k tamním průkopníkům transplantací obličeje patří tým českého chirurga Bohdana Pomahače.

Hlavní problémy při rekonstrukci jazyka spočívají v jeho jedinečném tvaru a funkci. Zatímco většina kosterních svalů lidského těla se pohybuje v jedné rovině nebo nanejvýš ve dvou rozměrech, jazyk je schopen pohybu ve třech rozměrech. Spolu se schopností objemově měnit prostor ústní dutiny je jazyk schopen manipulovat se zvukovými vlnami, slinami a potravou v hadovitém baletu rozpínání a pohybu.

Rakovina jazyka

I v současnosti patří mezi hlavní důvody pro tento zákrok rakovina jazyka. Protože jde o méně časté zhoubné onemocnění, bývá podceňováno. Přesto může být smrtelné a je většinou spojené s náročnou operací.

Nejčastěji u mužů – postihuje je asi třikrát častěji než ženy. Největší riziko je u těch nad čtyřicet let, přičemž po šedesátce už zase pravděpodobnost klesá.

Hlavní příčinou vzniku zhoubných nádorů jazyka je kouření. „V tabáku je ohromné množství rakovinotvorných látek a trvalý kontakt s dutinou ústní udělá svoje. Zajímavé je, že rakovina jazyka vzniká obzvláště u kuřáků dýmky. Dodejme také, že není nutné tabák přímo kouřit, nebezpečné je i jeho žvýkání. Dalším rizikovým faktorem je alkoholismus, obzvláště pití tvrdého alkoholu. Vysokoprocentní alkohol je dost agresivní sloučenina, která poškozuje sliznice, způsobuje odumírání buněk a zvyšuje šanci vzniku nádorového procesu,“ uvádí stránka Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK.

Velmi rozšířená je tato nemoc v Indii a dalších zemích, kde se často žvýkají tabákové výrobky. 

Úryvky z tiskové konference v originálním znění, kde vědci popsali první transplantaci jazyka:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 2 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...