Před deseti lety poprvé vzlétl Muskův Dragon. Změnil americkou, ale i ruskou kosmonautiku

Spojené státy vedly od padesátých let minulého století kosmický závod se Sovětským svazem a ne vždy v něm vítězily. Celou tu dobu ale byli Američané schopni dopravovat náklad i lidi do vesmíru vlastními silami. Jenže po konci programu raketoplánů v roce 2011 nastalo období, kdy americký vesmírný program do značné míry závisel na Rusku, zejména to bylo vidět na zásobování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Změna přišla s Elonem Muskem a firmou SpaceX, jejíž loď Dragon se do vesmíru poprvé vydala 22. května 2012.

Dragon a jeho verze pro dopravu astronautů Crew Dragon jsou výsledkem ambiciózního kosmického programu původem jihoafrického vizionáře Muska. Podnikatel, který změnil i svět automobilového průmyslu svými elektromobily Tesla, se letům do vesmíru začal vážně věnovat už na přelomu století. V roce 2002 založil společnost Space Explorations Technologies (SpaceX), která o čtyři roky později získala od NASA kontrakt na vývoj nosičů schopných zásobovat ISS a nahradit tak raketoplány, jejichž provoz se už tehdy chýlil ke konci.

Na cestě k pilotovanému letu vybudovala SpaceX rozsáhlý program, v jehož rámci vyrábí nosné rakety, jejich motory, kosmické lodě i družice. Na oběžnou dráhu se jí podařilo poprvé proniknout v září 2008, kdy nosič Falcon 1 vynesl do vesmíru maketu družice RatSat.

O necelé dva roky později přišel premiérový zkušební start rakety Falcon 9, která na orbitu dopravila maketu modulu Dragon. „Devítka“, poháněná motorem vlastní konstrukce, se stala základem úspěšného komerčního programu. Nyní startuje zhruba dvakrát měsíčně (loni Falcon 9 letěl 31krát), celkový počet startů už přesáhl 150.

Cíl: co nejlevněji

Od počátku svého vesmírného programu se Musk zabýval také možnostmi opakovaného použití nosiče, což by umožnilo zlevnit vynesení nákladu na oběžnou dráhu. Původní koncepce, kdy se měly první stupně vracet na padáku, ale nebyla úspěšná, po roce 2012 proto SpaceX začala vyvíjet metodu řízeného přistání rakety.

Mezi roky 2013 a 2016 se uskutečnilo 16 testů návratu, z nichž bylo šest úspěšných - první v prosinci 2015 na zemi, v dubnu 2016 pak na dálkově ovládané lodi s přistávací plošinou. Právě tato metoda je dnes už rutina. První stupně se po repasi znovu používají.

Kosmická loď se ve SpaceX rodila zároveň s raketami Falcon, a to na základě kontraktu s NASA, který si po odstavení raketoplánů musel pro lety k Mezinárodní vesmírné stanici kupovat kapacitu v ruských sojuzech.

Cílem programu, do kterého se kromě Elona Muska zapojil i obří letecký koncern Boeing, bylo nejen zlevnit dopravu astronautů - jedna sedačka od Ruska stála kolem 90 milionů dolarů - ale také znovu dosáhnout nezávislosti pro pilotované lety do vesmíru.

Předtím, než se do vesmíru vypravili lidé, ovšem SpaceX svou koncepci lodi Dragon, schopné opakovaného použití, vyzkoušel při letech s nákladem.

První soukromou vesmírnou lodí se tak stal modul, zkušebně vynesený do vesmíru už prosinci 2010. O rok a půl později, 22. května 2012, pak Falcon 9 dopravil na oběžnou dráhu Dragona, který se o tři dny později úspěšně spojil s ISS - mimo jiné jako první americké plavidlo u stanice od vyřazení raketoplánů.

Na premiérové zásobovací misi ale nesl jen zbytný náklad, hlavně potraviny, vodu a oblečení pro posádku stanice. První ostrá mise k Mezinárodní vesmírné stanici přišla v říjnu 2012, od té doby se uskutečnilo dalších 23 misí opakovaně používaných dragonů (z toho jednou start nevyšel a loď byla ztracena).

Pro náklad i pro astronauty

Z nákladní lodě vychází i konstrukce kosmického korábu určeného pro dopravu astronautů na oběžnou dráhu kolem Země, který je samozřejmě doplněný mimo jiné o zařízení pro podporu života. Modul známý dnes jako Crew Dragon (tedy Dragon pro posádku) byl poprvé vyzkoušen v březnu 2019, tehdy ale ještě k ISS letěl bez lidí.

Po této šestidenní misi sloužila loď pro pozemní zkoušky, už koncem dubna 2019 ale byla zničena při testování motorů určených pro únik lodi v případě havárie rakety. Nehoda přitom nejen poničila kosmickou loď k nepoužití, ale také způsobila další odklad premiérové pilotované mise.

Fanoušci vesmírných letů se nakonec dočkali koncem května 2020, původní termín vypuštění musel být ale o tři dny odložen kvůli bouři, která mohla ohrozit bezpečnost letu. Nakonec Crew Dragon odstartoval 30. května krátce před půl čtvrtou odpoledne floridského času a o 18 hodin později se úspěšně připojil k ISS.

Na palubě měl dvojici astronautů - Douglase Hurleyho a Roberta Behnkena, kteří se tak stali prvními Američany vynesenými do vesmíru americkou technikou po téměř devítileté pauze. Poslední raketoplán odstartoval na oběžnou dráhu 8. července 2011, na Zemi se loď Atlantis úspěšně vrátila o dva týdny později.

Nahrávám video
Crew Dragon 3D
Zdroj: ČT24

Hurley s Behnkenem měli podle původních plánů strávit na ISS dva týdny, nakonec ale byla mise prodloužena na dva měsíce. Od stanice se loď odpojila 1. srpna a po necelých 19 hodinách přistála na padácích ve vodách Mexického zálivu.

Přes některé nedostatky (například padáky se otevřely níže, než se čekalo, ale stále v bezpečné výšce) se jednalo o úspěch, který SpaceX umožnil pokračovat v pilotovaném programu.

Do dneška odstartovaly opakovaně použitelné lodě Crew Dragon do vesmíru s posádkou sedmkrát. Kromě letů pro NASA k ISS Muskova firma do kosmu začala vozit i turisty.

Konec ruské dominance

Muskovy Dragony znamenaly vážné důsledky pro ruskou kosmonautiku. Ta je sice mnohem rozsáhlejší, ale pilotované lety do vesmíru pro ni představovaly ten nejprestižnější segment. Tím, že se stala postradatelnou a nahraditelnou - a navíc vlastně i finančně nekonkurenceschopnou - znamenalo to nejen úbytek této prestiže, ale také financí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...