Před 70 lety sestoupila do rakouských údolí bílá smrt. Série lavin za sebou nechala stovku mrtvých

Mezi trojici nejtragičtějších katastrof svého druhu v poválečné Evropě patří série lavin, které před sedmdesáti lety zasypaly obec Blons v západním cípu Rakouska nedaleko lichtenštejnských hranic. Vyžádala si nejméně 57 lidských životů. Zničení vesnice s několika stovkami obyvatel ale bylo jen jednou, byť nejtragičtější, epizodou lavinového týdne, během kterého ve druhé nejmenší spolkové zemi Vorarlbersko zemřelo celkem přes sto lidí.

Podzim roku 1953 byl v Rakousku výjimečně teplý a suchý. Až do Vánoc spadlo jen pár vloček. Pak sice pořádně nasněžilo, ale až do třetiny ledna potom panovaly holomrazy. Změna přišla 9. ledna 1954.

Silné a vlhké proudění zasáhlo rakouské Alpy od severozápadu. Na vodu bohatý oceánský vzduch přinesl během pouhých dvou dní do Vorarlberska dva metry sněhu. Sníh ale padal dál, i když se začalo rychle oteplovat. Na studenou pokrývku tak začal nasedat těžký a o něco teplejší sníh. Lidé, kteří horám alespoň trošku rozumějí, už tušili, že se může blížit katastrofa.

Právě tyto podmínky jsou totiž ideální pro vznik lavin. Těžká hmota nového sněhu se zkrátka na umrzlém podkladu neudrží a stačí pak jen drobnější impuls a uvolní se. Výsledkem je lavina.

Nahrávám video
Jan Blahůt z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR o lavinové katastrofě v Rakousku
Zdroj: ČT24

První přišla 11. ledna kolem desáté ráno. Masa sněhu zasáhla východní část vesnice Blons. Pod ní zůstalo přes osm desítek lidí, většina z nich v domech nebo ve stodolách. Z nich zemřelo 34, pětatřicátou oběť si vyžádala druhá lavina, která se utrhla téhož dne odpoledne.

Jenže ani to nebyl konec tragického dne. V devět večer totiž přišla ještě další velká lavina, která mířila na centrum obce, která se stále ještě vzpamatovávala z dopolední hrůzy. Pod sněhem tentokrát zůstalo 43 lidí, mezi nimi bylo šestnáct z těch, které zasypala už ranní lavina a jimž se podařilo ze sněhového objetí dostat. Ta večerní připravila o život dvaadvacet lidí.

V Blonsu sníh zasypal třetinu domů. Následky jsou dobře vidět v údajích o sčítání lidu: mezi roky 1951 a 1961 v obci ubylo 35 procent obyvatel.

O lavinách zprvu nikdo netušil

Kombinace výše popsaných podmínek navíc způsobila, že se sníh uvolňoval i jinde. V širším okolí Blonsu bylo obětí víc než dvakrát tolik. Během tragických lednových dnů postihlo Vorarlbersko nejméně třináct větších lavin, které si celkem vyžádaly 125 životů zdejších obyvatel, kteří se nedočkali pomoci.

Nešlo o lidskou chybu, ale opět o důsledek sesuvů sněhu. Ty totiž přerušily telefonní vedení a záchranáři se o tragédii dozvěděli až den poté, co se odehrála. A živel pak zpomalil jejich příjezd, takže do vesnice dorazili až 13. ledna.

Pak se sice rychle rozběhla rozsáhlá mezinárodní akce, do které se zapojili i záchranáři z Německa, Švýcarska nebo Spojených států, ale bylo už pozdě, víc než šedesát hodin pod sněhem totiž nikdo nepřežil.

Pozdější vyšetřování ukázalo, že samotný náraz laviny sice většina lidí přežila, později se ale buď udusila, nebo podlehla zraněním, než se k nim záchranáři dostali.

Tragédie vedla k moderní ochraně

Co do počtu obětí zůstává tragédie v Blons i po sedmdesáti letech třetí nejhorší lavinou v poválečné Evropě. Vůbec nejvíc životů (88) si v srpnu 1965 vyžádala lavina v údolí Saas Fee u švýcarské přehrady Mattmark, v dubnu 1970 pak lavina, jež zavalila dětské sanatorium ve francouzském Plateau d'Assy, zabila 74 lidí.

Ještě mnohem horší ale byly laviny za první světové války. V bojích v letech 1915 a 1916 za takzvané bílé války způsobily smrt tisíců vojáků obou stran. Utrhávat je pomáhaly nejen přírodní podmínky, ale také střelba z děl, která narušovala vrstvy sněhu.

Laviny v rakouském Blons v roce 1954 znamenaly vznik moderní ochrany v Alpách. Vzhledem k velkému dopadu těchto a dalších lavin v Rakousku byla zavedena opatření na ochranu obce Blons před možným nebezpečím v budoucnu. Od té doby se počet lavin katastrofického druhu v Rakousku i v Evropě výrazně snížil.

Studie o lavinách z Blons pomohly zlepšit znalosti a pochopení lavinových cyklů v Rakousku, což následně přispělo k účinnějšímu předpovídání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 49 mminutami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 2 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 23 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026
Načítání...