Více než 50 tisíc let stará „mumie“ vlčího mláděte, objevená před několika lety v kanadském teritoriu Yukon, poskytla vědcům nové informace o životě dávných vlků. O svém zjištění informovali v odborném časopise Current Biology.
Šestitýdenní vlče podle všeho zahynulo náhle, když se na něj zbortila nora v písčité půdě, která ho pak na desítky tisíc let spolu s mrazem zakonzervovala před působením vlhkosti a vzduchu.
Mršinu před čtyřmi lety v oblasti Klondike v tajícím permafrostu náhodou objevil hledač zlata. Podle autorů studie se jedná „o nejstaršího nejlépe dochovaného vlka“. Má prakticky všechnu kůži, srst i měkké tkáně a pouhým okem je poznat, že šlo o mladou vlčici. Má stisknuté zuby, takže působí, jako by ještě po smrti vrčela.
Kanadští a američtí vědci při použití mnoha metod zjistili, že vlčice žila před 56 tisíci až 57 tisíci lety – tedy v klimaticky mírnějším období, kdy ledovce ustoupily a v oblasti teklo mnoho řek a potoků. „Žila v době hojnosti,“ řekla televizi CNN paleontoložka Julie Maechenová z Univerzity v Des Moines v americkém státu Iowa.
Vodní lovci
Podle obsahu žaludku se usuzuje, že se živila hlavně vodními živočichy, jako jsou třeba lososi nebo ptáci žijící na pobřeží. Podobná kořist je obvyklá také u vlků, kteří žijí v této oblasti v současnosti – také oni v některých ročních obdobích přecházejí na takovou potravu.
Tato samička dostala od vědců jméno Zhur, což v jazyce místních domorodých obyvatel znamená vlk. V momentě, kdy uhynula, byla dostatečně nakrmená a celkově v dobré kondici. Osud její matky nebo dalších členů smečky není známý.
Výzkum DNA mláděte ukázal, že šlo o stejný druh jako současný vlk obecný, nešlo však o jeho přímého předka, píše The New York Times na svých internetových stránkách. Jeho geny byly také podobné těm, jaké jsou známé od mladších nálezů z Ruska nebo Beringovy úžiny. Vlci stejně jako lidé přicházeli z Eurasie na americký kontinent v několika vlnách.
