Potápěči objevili u Tahiti nedotčený korálový útes. Je tak hluboko, že na něj nemůže ani změna klimatu

Nahrávám video

Vědci u pobřeží Tahiti objevili nedotčený, tři kilometry dlouhý útes s obřími korály ve tvaru růže. Nalezli jej ve vodách, o kterých předpokládají, že jsou dostatečně hluboké, aby korály ochránily před bělením způsobeným oteplováním oceánu. Informovala o tom agentura Reuters.

Útes, který se nachází v hloubce více než 30 metrů, podle odhadů rostl pětadvacet let. Některé z korálů měří v průměru více než dva metry.

„Bylo kouzelné pozorovat obrovské, nádherné korály ve tvaru růže, které se táhnou, kam až oko dohlédne. Bylo to jako umělecké dílo,“ řekl francouzský fotograf Alexis Rosenfeld, který vedl mezinárodní tým potápěčů, kteří objev učinili.

Většina známých korálových útesů na světě se nachází v teplejších vodách v hloubce do 25 metrů, uvedlo UNESCO. Útes u Tahiti leží v takzvané zóně soumraku 30 až 120 metrů pod hladinou, kde je stále dostatek světla pro růst a rozmnožování korálů.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

Teplejší oceány zabíjí korály

Korály bělají v důsledku různých stresujících faktorů, jako jsou změny teploty, světla nebo živin. Bělení nastává, když se korály v důsledku oteplování mořské vody začnou zbavovat barevných řas, které jim dopravují výživné látky.

Asi nejznámější australský Velký bariérový útes, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO, je od roku 2016 postižen závažným bělením přibližně 80 procent korálů.

Objev u břehů Tahiti naznačuje, že v oceánech může být mnohem více neznámých velkých útesů, protože podle vědců je zmapováno jen asi dvacet procent celého mořského dna.

„Vyvstává také otázka, jak se korálové útesy stávají odolnějšími vůči změně klimatu,“ řekl vedoucí oddělení pro oceány v UNESCO Julian Barbiere. Podle Barbiera je třeba zmapovat větší část oceánského dna, aby bylo možné lépe chránit mořskou biologickou rozmanitost.„O povrchu Měsíce nebo Marsu toho víme více než o hlubších částech oceánu,“ prohlásil vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...